čtvrtek 29. prosince 2016

Neil Gaiman: Stardust (Hvězdný prach)

Zaručeně jedna z nejznámějších knih Neila Gaimana, se konečně, díky knihkupectví Englishbooks.cz, dostala i ke mně. A naprosto mě nadchla. Tenhle pohádkový příběh i barvité Gaimanovy výrazové prostředky tvoří dohromady něco jako nebe v paperbacku, jinak to snad ani vyjádřit nejde. A jestli přeháním? Jo, nejspíš jo. Ale myslím si, že v každém, kdo opravdu zbožňuje dobrou fikci, "kudrlinkaté" výrazové prostředky a krásné provedení, takováto kniha musí prostě vyvolat emoce. A na co je schovávat jen proto, že můžu být nařčená z přílišného propagování nebo něco podobného.

pátek 9. prosince 2016

Ransom Riggs: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Podivné město)

Už se mi stalo mnohokrát, že jsem dobrou knihu přečetla v rekordním čase. Někdy se to podaří třeba i za jeden den. Nicméně málokdy se mi stane, abych nějakou knihu četla více než dva měsíce. A to i přesto, že jsem se na ni před jejím pořízením tak těšila. Přesně to ale vystihuje moji zdánlivě nekončící zkušenost s druhým dílem Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti.
Vážně nechápu, co se za těch pár měsíců od přečtení prvního dílu mohlo tak změnit, ale z mého předchozího nadšení se stalo Hlavně ať už to skončí. Příčinou bylo nejspíš to, že podivné děti v tomto díle opustily svou časovou smyčku a prostředí roku 1942 a příběh se tak začal vyvíjet úplně novým směrem.

čtvrtek 24. listopadu 2016

sobota 19. listopadu 2016

Aldous Huxley: Konec civilizace (Brave New World)

Brave New World je titulem, který není třeba dlouze představovat. Je to světoznámá satirická antiutopie, která se dočkala svého prvního vydání v USA již v roce 1932 a poté následovalo ještě mnoho a mnoho dalších vydání ve všech nejrůznějších jazycích světa. Časem získal Brave New World takové popularity, že kdo dnes nezná knihu, zná minimálně stejnojmenný film s Peterem Gallagherem v hlavní roli.
A pokud vás tohle vše přeci jen minulo a říkáte si, o čem, že to sakra mluvím, tak budiž vám dostačujícím krátký úvod do děje. Jak už vypovídá samotný název, příběh je o novém světě, tedy konkrétně o tom, co by se mohlo přihodit, kdyby svět opustila demokracie a lidstvo by dokázalo plně využít a zneužít technologický pokrok. Jinými slovy, jak by civilizace vypadala, kdybychom vyměnili podstatu lidství (emoce a prožívání) za nejvyšší možnou efektivitu a produktivitu práce.

pondělí 12. září 2016

Jo Nesbo: The Son (Syn)

Někdy s nechutí odkládám povinnosti, které jsou mi nepříjemné, ale málokdy se mi stane, že se mi takhle moc nechce do psaní článku. A paradoxně proto, že se mi přečtená kniha strašně líbila. Znáte to, když třeba vidíte skvělý film a pak se vás někdo zeptá, o čem to je, nebo, co je na něm nejlepší? Najednou vás ovládne pocit, že vůbec nevíte, kterou část popsat a zdůraznit, a máte pocit, že na to, abyste danou věc popsali, prostě nemáte. Přesně to zažívám teď. Po půl měsíci stráveném nad anglickým výtiskem knihy The Son od svého oblíbeného norského autora Jo Nesba tu sedím, zírám na ten zohýbaný a čtením poznamenaný paperback, a přesto, že jsem si při čtení dělala pečlivě poznámky jako vždycky, nevím odkud začít.
Když bych měla shrnout předchozí knihy, které jsem od Nesba četla a recenzovala, každá byla něčím unikátní, a přesto jsou si něčím neopomenutelně podobné. Kriminální povaha Nesbovo příběhů a jeho styl psaní jsou jeho poznávací značkou, která zůstává, ať jde o sérii o Harrym Holeovi nebo o jinou tvorbu.

středa 7. září 2016

Chuck Palahniuk: Neviditelné nestvůry

První kniha z tvorby Chucka Palahniuka, kterou jsem si přečetla, ve mně zanechala silné dojmy. Sice mě mrzí, že jsem po ní sáhla v poměrně nevhodnou dobu, kdy jsem na ni nebyla správně naladěná, nicméně i tak jsem dokázala ocenit její kvalitu.
I vy, kterým jeho jméno nic neříká, určitě poznáte alespoň název Klub rváčů, který nese film inspirovaný Palahniukovo stejnojmennou knihou. Nemusím proto ani příliš zdůrazňovat, jak dlouhou dobu už tento autor píše, a i když není zrovna jeden z nejproduktivnějších spisovatelů, vybudoval si celkem značný kult fanoušků. Má totiž svůj velice osobitý styl vyprávění, který když si oblíbíte, nebudete ho mít nikdy dost.

neděle 31. července 2016

Ransom Riggs: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Taky jste jako malí snili o tom, že jste něčím výjimeční a že máte nějakou zvláštní schopnost, která vás odlišuje od ostatních? S dospíváním tyhle krásné iluze vezmou (alespoň ve většině případů) za své, nicméně od toho jsou knihy, aby v nás dospělých znovu oživily tuhle krásnou dětskou představivost. Ransom Riggs se řadí právě k takovým spisovatelům, spolu třeba s Julií Kagawou, která napsala sérii o Železné dceři.
Jeho Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je velice příjemnou a oddechovou četbou na líné večery. Příběh nás zavede na malý nenápadný ostrov u břehů Walesu, který je bičován nepříznivým počasím a má jen pár stálých obyvatel. Mladý Američan Jacob se sem dostane potom, co umře jeho pomatený dědeček.

pátek 29. července 2016

Mega Unboxing

Po dlouhé době je tu nový Unboxing. K podobným článkům nějak nebyla dlouho ta správná příležitost a recenzní výtisky raději teatrálně nevybaluji, protože mi to nepřijde správné, když za ně neplatím. Nicméně, říkala jsem si, že bych mohla zase jednou  za knihy zaplatit  udělat nákup jako běžný zákazník a podpořit tak svoje oblíbené autory i knihkupectví. Udělala jsem tedy nákup u Megaknihy.cz a takhle to tedy dopadlo.

Giles Milton: Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku

Říkali jste si někdy, jak je historie, tak jak jí známe, černobílá? Jak jsou hodiny dějepisu na střední škole nudné a plné nic neříkajících jmen a čísel? Giles Milton dal knihou Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku historii zcela nový rozměr. Místo zbytečného omílání informací, které už všichni známe nazpaměť, sepsal knihu plnou těch méně známých a pro změnu také zajímavých informací o významných událostech a osobách.
Věděli jste například, že Hitler bral amfetamin, kokain a nebo, že měl problémy s erekcí? Nebo, že se jeden člen posádky Titanicu zázračně zachránil díky dvěma flaškám whiskey v krvi? Že ne? Tak Giles Milton vám o tomhle a o mnohém dalším povypráví na celých 180 stranách jeho nové knihy.

sobota 23. července 2016

Irvine Welsh: The Sex Lives of Siamese Twins (Sexuální životy siamských dvojčat)

Irvine Welsh je skotský novelista známý pro svůj břitký humor a díla, která ostře a bez obalu pojednávají o současném dění ve světě. Jeho neortodoxní styl je také důvodem, proč je některými čtenáři často zavrhovaný, nicméně pokud je čtenář ochotný nahlédnout i za četné vulgarismy, najdeme v jeho dílech i kus všeobecné pravdy a jeho necenzurovaný názor na dnešní společnost.

sobota 2. července 2016

Kelly Pfeifferová: SUPERpotraviny do všech jídel

Dlouho jsem přemýšlela, jestli bych měla zkusit napsat recenzi na kuchařku, ale nikdy jsem k tomu nesebrala odvahu. Říkala jsem si, že nebudu mít, co k takové knize říct kromě okomentování formátu a krátkého odstavečku k receptům, a tak jsem to odkládala a odkládala. Pak jsem ovšem na stránkách nakladatelství Metafora narazila na knihu, po které pokukuji už dost dlouho. Ta kniha se jmenuje Superpotraviny do každého jídla a napsala ji Kelly Pfeifferová, americká foodblogerka, která sama s manželem prošla velkou změnou životního stylu, a jejímž cílem je šířit dále svoje nápady na zdravé, chutné a kreativní recepty. V důsledku toho se jí povedlo poměrně nedávno vydat i již jmenovanou kuchařskou knihu.

Charles Dickens: Great Expectations


"I looked at the stars, and considered how awful it would be for a man to turn his face up to them as he froze to death, and see no help or pity in all the glittering multitude." 
-Dickens, Great Expectations

Andrzej Sapkowski: Zaklínač: Poslední přání

Poslední dobou se snažím vážně zapracovat na doplňování závažnějších mezer v mých znalostech od filmů a knih až po jídlo. V rámci toho jsem například shlédla poprvé Pulp Fiction, Kmotra, ochutnala krevety a tak podobně. Ale samozřejmě tím nejdůležitějším je pro mě mít co nejméně mezer pokud jde o znalosti literatury. V rámci tohoto sebevzdělávání jsem se rozhodla poprosit Megaknihy.cz o recenzní výtisk prvního dílu jedné z nejzásadnějších fantasy ság, kterou jsem již dlouhou dobu odkládala, a to je Zaklínač od polského autora Andrzeje Sapkowskiho, a oni mi velkoryse vyhověli.

středa 8. června 2016

Paulo Coelho: Jedenáct minut

Máte rádi knihy o lásce, ale nebaví vás prostoduché příběhy, které jsou jeden jako druhý? Líbí se vám specifický styl knih Paula Coelha? Pokud ano, dovolte mi, abych vám představila jednu z nejlepších knih, jakou jsem od tohoto brazilského autora kdy četla, a zároveň, podle mého názoru, jednu z nejlepších romantických knih vůbec.
Kdo už tohoto autora zná se teď asi trochu diví. Koneckonců, proč by Coelho psal obyčejný romantický příběh, když jeho ostatní příběhy jsou velice hluboké a povětšinou se odehrávají na neobvyklých a ne příliš pěkných místech. To je naprostá pravda, jenže Jedenáct minut není jen tak nějaký příběh a co se týče podivných a depresivních míst, nepředstavuje výjimku z pravidla.

Stephen King: Finders Keepers (Právo nálezce)

Někteří čtenáři Kingových knih si často stěžují na opakující se podobnosti mezi náměty jednotlivých románů, já naopak toto brala vždy s nadsázkou, a tak trochu jsem to považovala za Kingův záměr. Za jeho podpis. Za něco, čím se rozhodl lišit.
I toto volné pokračování díla Mr. Mercedes obsahuje některé takové podobnosti. I když tentokrát není spisovatel hlavní postavou, je rozhodně stěžejní postavou celého příběhu. Jednou z hlavních postav je nicméně Morris Bellamy, zločinec, recidivista, který nám ale připomíná jinou postavu, se kterou jsme se již kdysi setkali. Jde o postavu Misery, bláznivé fanatické ženy, která se rozhodla vzít osud své oblíbené knižní série do vlastních rukou tak, že využila situace a unesla jejich autora, který pak musel tvořit příběh tak, jak mu ona diktovala. Na rozdíl od ní, byl Morrisův plán jaksi krátkodobější a praktičtější, protože jeho mysl nebyla zakalená šílenstvím tak jako její.

pondělí 25. dubna 2016

Judith E. Glaser: Konverzační inteligence (Klíč v úspěchu v práci a v byznysu)

Už dlouho se tu neobjevil žádný článek zabývající se populárně-naučnou nebo odbornou literaturou. Proto jsem se rozhodla napsat jakousi reakci na knihu od Judith E. Glaser, kterou mi k recenzi poskytlo nakladatelství Management Press. Možná si říkáte, že k tomuto tématu nemůžu mít žádné komentáře, když se prakticky jedná o příručku pro podnikatele, nicméně obsah této knihy a její hlavní myšlenky jsou snadno přenositelné do běžného života každého z nás. Na byznys se autorka zaměřila především proto, že je to náplň její práce, učit lidi správně komunikovat při práci, ale samozřejmě i v dalších oblastech života je nutné občas vytvořit kvalitní spolupráci s druhými lidmi a klíčem k tomu, jak tvrdí Judith E. Glaser, je právě správná a efektivní komunikace. 

Carol Ann Duffy: Salome

(Krátký projekt inspirovaný touto básní)
I'd done it before (and doubtless I'll do it again, sooner or later)
woke up with a head on the pillow beside me
-whose?-
what did it matter?

čtvrtek 21. dubna 2016

Michel Bussi: Vážka

Michel Bussi, jméno, které bylo na českém knižním trhu dlouhou dobu neznámé. To platilo do tohoto roku, kdy se nakladatelství Motto rozhodlo vydat jednu z knih tohoto francouzského autora detektivních příběhů. Kniha nese jméno Vážka s v nakladatelství jí dopřáli pevnou vazbu a nádhernou zelenou obálku s motivem vážky na přední straně.
Námět této knihy je velice zajímavý a má velký, ačkoli ne příliš využitý, potenciál. Autor nás zavede do roku 1980 těsně před Vánoci. Toho dne se na hoře Terrible stala velmi vážná letecká nehoda a všichni cestující na místě zemřeli, ovšem až na zázračně zachráněného tříměsíčního kojence. Problémem ale bylo určit identitu dítěte, protože na palubě letadla cestovaly dvě téměř stejně staré holčičky a není vůbec možné zjistit, o kterou z nich se jedná. Testy DNA samozřejmě ještě nepřipadaly v úvahu. Ani jednu z holčiček jejich prarodiče nejsou schopni věrně identifikovat, ovšem zříci se nalezeného dítěte nehodlají ani možní příbuzní ze zámožné rodiny de Carvilleů, ani prostí Vitralové.

čtvrtek 7. dubna 2016

George Orwell: 1984

"Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost."


Nedávno jsem narazila na článek, který shrnoval dojmy z knihy 1984 a udával důvody, proč by si ji každý čtenář měl přečíst. To mně opravdu zamrzelo, protože jsem zrovna měla knihu rozečtenou a plánovala jsem přesně takový článek. Nicméně, kdo dřív přijde... Proto jsem se rozhodla, že se pokusím sepsat něco podobného, ale pokusím se to zkrátit alespoň na krátký přehled toho, proč se mně osobně tolik líbila a proč by si ji podle mě měl každý přečíst.
Pokud nevíte o čem kniha je, jde o antiutopický příběh britského autora George Orwella. Jeho děj se odehrává ve fiktivním politickém systému naprosté totality, kterou Orwell vytvořil jako varování před zranitelností poválečného světa. 

čtvrtek 24. března 2016

Jo Nesbo: Netopýr

První případ dnes již legendárního detektiva Harryho Holea nás zavede do nehostinného teplého podnebí Austrálie. Jo Nesbo k nám nechává promlouvat tamější kulturu skrze mnohé postavy, obzvláště muže.
Po více než roce jsem se konečně odhodlala k přečtení další z dílů série o detektivovi Harrym Holeovi. Tentokrát jsem se rozhodla vzít to už konečně od začátku, protože naposledy jsem četla sedmý díl. Bohužel od poslední recenze se ale můj názor výrazně změnil.

středa 2. března 2016

Paula Hawkins: Dívka ve vlaku


Možná se vám někdy zdá, že všichni žijí tak nějak lepší nebo zajímavější život než vy. Že se ostatním všechno daří, zatímco vám se všechno rozpadá pod rukama. S tímto pocitem se vyrovnává i "dívka ve vlaku", kterou je čerstvě rozvedená, bezdětná Rachel, jejímž nejlepším přítelem je plechovka ginu s tonikem. Rachel přišla o všechno během pár let. Měla slibný život, manžela, dobrou práci a malý rodinný domek u trati. Z toho všeho jí ale nakonec zbyla právě jenom ta trať, po které jezdí každý den do své fiktivní práce, z níž jí už před nějakou dobou propustili.

pondělí 22. února 2016

Minna Lindgrenová: Babičky, mrtvý kuchař

Babičky, které rozhodně nepatří do starého železa. I tak by se daly definovat tři hlavní postavy této finské knihy autorky Minny Lindgrenové. Jsou jimi energická Irma, čiperná Anna-Lisa a prozíravá Siiri. Všem zmíněným ženám je už přes devadesát let, ale to jim nebrání v tom, aby za drobné pomoci vyřešily případ zkorumpovaného vedení Podzimního háje.
Podzimní háj je velice prestižní a drahý domov pro seniory. Na první pohled se zdá být jako každý jiný, avšak obyvatelé domova vědí své.

sobota 20. února 2016

Moment

Moment:
V životě každého člověka nastanou chvíle, které lze označit jako nešťastné. Ale čím to je, že jsou pro nás tak šokující, tak paralyzující?  Hádám, že tím nejhorším, není událost jako taková. S každou událostí se můžeme nějak vyrovnat, vyřešit ji, zpracovat ji, shrnout ji a po uplynutí určitého času se nad ní můžeme i zasmát, nebo- však víte- alespoň se s ní naučit žít. Nejhorší částí je ten okamžik, kdy s danou událostí poprvé přijdete do styku. 

Harry Potter: Mudlovské omalovánky

Ano, omalovávací mánie se stále drží i mě. Je to skvělá kratochvíle, která zároveň nutí zapojit kreativitu, takže pokud jste dosud váhali, zda si také pořídit některé z omalovánek pro dospělé, můžu vám to vřele doporučit.
Fantazii se meze nekladou, a to jak při vybarvování, tak při samotném výběru omalovánek. Na pultech jich totiž dnes leží už šílené počty. Najdete tam indické, relaxační, mandaly, omalovánky do kapsy a pak také tyto přímo zaměřené na určitý film či seriál. Recenzi na omalovánky Hry o trůny jsem vám už psala ZDE, a budu ji dnes ještě párkrát zmiňovat kvůli důkladnějšímu srovnání. Snad vám to třeba pomůže udělat si jasno ve vašich preferencích. Dnes se tedy zaměřím na omalovánky určené pro všechny fanoušky Harryho Pottera.

pátek 12. února 2016

Peter V. Brett: Trůn lebek (The Skull Throne)

Dobrou knihu poznáte podle toho, že se neuvěřitelně těšíte, až se dostanete na její konec, a zároveň se toho okamžiku děsíte k smrti. Přesně tenhle pocit jsem teď zažila po velmi dlouhé době, a to při čtení čtvrtého dílu démonské série od geniálního Petera V. Bretta. Díky tomu jsem přečtení této knihy o šest seti stranách jsem zvládla protahovat na dlouhý měsíc a půl, protože jsem se hrozně děsila tohoto okamžiku. Okamžiku, kdy už nebudou žádné další kapitoly a nastane ta těžká fáze recenzování.
Vy, kteří tuto fantasy ságu čtete, my určitě dáte za pravdu, když řeknu, že se jedná o jednu z nejlepších sérií posledních let. Peter V. Brett sice ještě není autor příliš známý, ale na svých knihách si dává opravdu velice záležet a vždy je před vydáním dopiluje k dokonalosti.

neděle 31. ledna 2016

sobota 30. ledna 2016

Oficiální omalovánky Hra o trůny

ALL MEN MUST DRAW!
Dlouho jsem přemýšlela, jestli bych měla publikovat recenze na omalovánky na knižním blogu. Pak jsem si všimla, že je o tyto články v knižní blogosféře velký zájem, a tak jsem se rozhodla vám dnes představit omalovánky Hra o trůny, které vyšly v prosinci.
Jak můžete vidět na úvodní fotce, tak už obálka těchto omalovánek je nádherná. Je na ní přímo jedna z ilustrací, které najdete uvnitř a konkrétně jde o Cersei Lannister. Pokud se vám třeba tato úvodní ilustrace nezdá, tak se nenechte odradit, protože uvnitř omalovánek najdete obrázky různých stylů a provedení od pěti ilustrátorů (Yvonne Gilbertová, John Howe, Levi Pinfold, Adam Stower a Tomislav Tomic). Mezi jemnými detailními ilustracemi najdete tedy i ty hrubší se silnějšími linkami. To se hodí, protože to nabízí to více možností a můžete si tak vždy najít ten styl, na který zrovna máte náladu. Já osobně mám nejradši ty hodně detailní obrázky, které jsou pro mě takovou výzvou a příjemnou prokrastinací, když se mám zrovna učit.

úterý 26. ledna 2016

Cecelia Ahern: The Marble Collector

Jsou příběhy, kterým stačí pouhých sto stran na to, aby vyjádřily hluboké myšlenky a zajímavé nápady. Na druhou stranu jsou tu i příběhy jako je The Marble Collector s téměř třemi sty stranami, které naprosto postrádají cokoli, co by se čtenáře dotklo.
Moje předchozí nadšení z knihy Love, Rosie, první knihy, kterou jsem od Cecelie Ahern přečetla, je nezvratně pryč. Neuvěřitelně jsem se těšila až se začtu do její nejnovější knihy s úžasným titulem Sběratel duhových kuliček (volný překlad) a s ještě krásnější obálkou, ale hned při prvních kapitolách přišlo rozčarování. To, co se zdálo být jako skvělý námět, začalo po chvíli upadat díky způsobu, jakým ho autorka zpracovala. Opravdu mě mrzí, že tohle musím psát, protože jsem čekala, že Cecelia Ahern se připojí k mému seznamu autorů, ke kterým se ráda vracím, ale teď vím, že po třetí její tvorbě už šanci nedám.

sobota 16. ledna 2016

Citát dne


"A great book should leave you with many experiences, and slightly exhausted at the end. You live several lives while reading."
- William Styron

pátek 15. ledna 2016

Jo Nesbø : Půlnoční slunce (Krev na sněhu II)

V pořadí už třetí recenze na Jo Nesbovy knihy tady na RPD. A rozhodně ne poslední, protože jsem pod stromeček dostala více jeho knih. Dneska to bude o druhém dílu série Krev na sněhu, který nese název Půlnoční slunce. První díl jsem četla v anglickém překladu, a pokud jste článek nečetli, najdete ho TADY.
Stejně jako u prvního dílu, i tento má pouze kolem dvou set stran, 211, abych byla přesná. Jedná se tedy o uzoučkou knížečku. Má nádhernou obálku, kterou si můžete prohlédnout na fotkách, v klasickém bílém designu s červenými nápisy, přesně jak jsme u této série zvyklí. 
No a když už zmiňuji ty podobnosti, tak i tato kniha má samozřejmě podobný námět jako ta první, a dokonce jsou oba díly na několika místech provázány. Druhý díl opět pojednává o nájemném zabijákovi, který se jedním nepovedeným kšeftem stal nežádoucí osobou. Tentokrát je to Jon Hansen, na kterého by nejlépe seděl popis nájemný vrah, který nedokáže zabít. Nejde o žádného psychicky narušeného člověka jako v prvním díle. Ulf  (jak si později říká) je inteligentní člověk, který se do srabu dostal především kvůli drogám. Hlavně pak kvůli jejich prodávání.