neděle 20. prosince 2015

Vyhlášení soutěže

Tak Vánoce se nám nezadržitelně blíží a nastal čas vyhlásit zatím největší soutěž, která tu na blogu kdy probíhala. Tentokrát jste si mohli zasoutěžit o celé čtyři knihy od nakladatelství Metafora.
Knihy jsem rozdělila do dvou "balíčků" a konkrétně šlo o dva detektivní thrillery od Yrsy Sigurdardóttir- Plavba smrti a Poslední rituál, a pak o dvě knižní novinky- Butik Astor Place a Hotel Ritz. S losováním mi pomohl random.org, který vybral dvě náhodná čísla z komentářů. A výsledky jsou tedy následující...

pondělí 7. prosince 2015

J.K. Rowling: Harry Potter a Kámen mudrců

Vím, že už jste ode mě poměrně zvyklí na pozitivní recenze, protože si nikdy nevybírám ke čtení knihy, které by mě již předem nezaujaly, ale tentokrát se připravte na skutečnou lavinu superlativů. Hodlám vám totiž představit nejnovější vydání Harryho Pottera a Kamene mudrců, který vyšel před dvěma měsíci u nakladatelství Albatros.
Už jsem vám o něm jeden článek psala, ale pro ty, kdo ho nečetli, knihu ještě krátce představím. Nové vydání prvního dílu Harryho Pottera je speciální především tím, že jej ilustroval světoznámý profesionál ve svém oboru- Jim Kay. Kniha proto vypadá nádherně a díky obrázkům nám navíc nabízí nový pohled na už tolik známé postavy.

pondělí 30. listopadu 2015

středa 18. listopadu 2015

Cheryl Strayed: Wild (Divočina)

Teď pro změnu z jiného soudku! Vím, že moje aktivita na blogu se v poslední době téměř rovná nule kvůli nedostatku času na čtení, ale slibuji vám, že v následujících dnech se pokusím s tím něco udělat. A jako první knihu, kterou vám chci představit, jsem si vybrala knihu Wild od Cheryl Strayed, jejíž recenzní výtisk mi poskytlo internetové knihkupectví Englishbooks.cz
Možná jste o téhle knize, která je v češtině známá pod názvem Divočina, již slyšeli. Nejenom, že je to velice úspěšná a opěvovaná kniha, ale zároveň je podle ní již natočen film v hlavní roli s krásnou Reese Witherspoon. A pokud jste o ní slyšeli právě v tomto kontextu, tak já jsem tu od toho, abych vám dala ukázala i druhou stranu této mince.

čtvrtek 12. listopadu 2015

Soutěž s Metaforou



Tak konečně vám přináším slibovanou soutěž. Chvilku trvalo, než jsem shromáždila všechny knihy, ale teď to šílenství konečně může začít. Slibovala jsem vám něco většího k příležitosti druhého výročí blogu, a proto jsem kontaktovala Metaforu a poprosila je o pár titulů. Zároveň jsem přidala dvě své knihy, aby toho bylo zkrátka víc. 
Jelikož soutěž bude končit 20.12.2015, tak to naše výročí rovnou spojíme s těmi Vánocemi a vy si tak můžete zahrát o pěkný vánoční dárek. Respektive o dva :). Soutěžit se totiž bude o dvě ceny v podobě dvou knih. V prvním balíčku najdete dvě krimi knihy od Yrsy Sigurdardóttir, které jste už možná na blogu zahlédli. Druhý balíček obsahuje dvě novější knihy, které vyšly rovněž u nakladatelství Metafora, a to Butik Astor Place a Hotel Ritz.

neděle 25. října 2015

Jo Nesbo: Blood on Snow (Krev na sněhu)

Druhá šance pro knihy norského spisovatele Jo Nesba. Rozhodla jsem se přečíst si od něj další knihu, a tím se buď utvrdit v tom, že je skvělý autor a nebo se smířit s tím, že poprvé šlo prostě jen o náhodu. A tak mi knihkupectví Englishbooks.cz velkoryse poskytlo jeden recenzní výtisk jeho nového thrilleru Blood on Snow.
Ačkoliv se tato knížečka zdála být na první pohled až příliš stručná, obsahuje víc, než byste do ní řekli. V jednadvaceti kapitolách tohoto paperbacku se seznámíme s hlavním hrdinou Olavem a prožijeme s ním takové téměř běžné dva pracovní týdny. Tedy pokud se dá říci, že na práci nájemného zabijáka je něco běžného.
Olav je totiž tzv. "fixer", neboli ten, který spravuje věci (lidi). Zatímco po dobu své ne příliš dlouhé kariéry zjistil, že se na určité druhy zločinů naprosto nehodí, na spravování lidí je zřejmě jako dělaný.

středa 30. září 2015

čtvrtek 24. září 2015

6. října se vrátíme do Bradavic!

Zdravím všechny nadšené čtenáře Harryho Pottera!
Mám pro vás velmi zajímavou novinku, s kterou před pár dny přišlo nakladatelství Albatros. Jako nakladatelství specializované na dětskou literaturu se rozhodlo zapojit do světové premiéry vydání speciálního ilustrovaného vydání prvního dílu Harryho Pottera- tedy Harry Potter a Kámen mudrců
Tuto knihu svými ilustracemi doplní britský ilustrátor Jim Kay, který dále ilustroval například knihu s názvem 'Bugs' (George McGavin), nebo 'A Monster Calls' (Patrick Ness), a J. K. Rowlingová je jeho obrázky přímo nadšená. Malou ochutnávku toho, jak bude první vydání vypadat můžete najít například tady.  
Podle Ondřeje Müllera, který se zasloužil o to, že se Harry Potter kdy dostal i k nám, má toto nové vydání sloužit především jako vzpomínka na dětství čtenářům, které s Harrym Potterem vyrůstali. Dále má také přitáhnout další generaci dětí, které by v tomto malém čarodějovi mohli také najít svůj vzor.

pátek 18. září 2015

John Green: Paper Towns/ Papírová města

 I přesto, že jde o poměrně novou knihu, jsem si naprosto jistá, že pojem Paper Towns neslyšíte zdaleka poprvé. Pokud se alespoň trochu orientujete v tom, jaké knihy jsou dnes populární a nebo třeba jen sledujete, co zrovna dávají v kinech, pak jste na Papírová města už určitě někde narazili.
Je to další kniha od mladého amerického autora Johna Greena a už druhá recenze na jeho tvorbu, která se objevila tady na RPD.
Jak si možná pamatujete, u první knihy, kterou jsem od Greena četla- An Abundance of Katherines- jsem byla poměrně mile překvapená. A ve stejném pozitivním duchu bude i dnešní článek. A stejně jako minule jde o paperback v originálním znění, tentokrát jen od nakladatelství Bloomsbury.

pondělí 31. srpna 2015

Den nepřečtených knih

A zase po roce je tu Den nepřečtených knih, svátek všech  nás knihomolů, kterým knihy v knihovně přibývají rychleji než je stačí číst. Tento den je tu od toho, abychom si jednou ročně našli skutečně čas na to, přečíst ty knihy, na které už se hodnou dobu těšíme, a na které bohužel jindy čas není.
Proto si dnes ti z nás, co dneska při pondělku nebyli v práci, popřípadě i ti pilnější, co stihli obojí, zvolili knihu, která nám při dnešním dni dělala společnost. V ideálním případě bychom měli za dnešek přečíst celou jednu knihu- ale upřímně- o tom se mi letos ani nezdálo. Už jsem se jaksi ponaučila z předchozích let.
A jak tedy dopadl Den nepřečtených knih u mě? Zvolila jsem knihu, kterou mám už asi rok v knihovně, a přesto jsem se k ní ještě nikdy nedostala. Vždycky jsem po ní ale pokukovala s  tím, že se moc těším, až ji konečně otevřu. Až tedy dnes dostala Malá Dorritka, od mého oblíbeného Charlese Dickense, šanci. A rozhodně toho výběru nelituji.

pondělí 24. srpna 2015

Paulo Coelho: Veronika se rozhodla zemřít

Kniha Veronika se rozhodla zemřít vyšla v České republice již v roce 1998, přesto jsem se ale o ní doslechla až teď. A nejen o ní. Dokonce i samotný spisovatel Paulo Coelho mi byl doposud cizí. I přesto, že většina jeho literární tvorby vznikala v posledním desetiletí minulého století, z nějakého neznámého důvodu se o něm u nás začalo mluvit až v letošním roce. A to tedy tak, že ve velkém. Najednou, po dvaceti letech, se před tímto spisovatelem téměř nedá schovat. Jeho knihy jako jsou Alchymista (1988), Brida (1990), nebo třeba Pátá hora (1996), jsou zkrátka všude.
A tak jsem také konečně po jedné z nich sáhla. Její název i anotace tak nějak dávali příslib dobrého čtení.
Naneštěstí jsem asi už po padesáti stranách- což je zhruba třetina knihy- zjistila , že tohle vážně není to, co jsem čekala. I když je možná chyba částečně ve mně, protože jsem si vytvořila přehnaná očekávání a představovala jsem si příběh ve stylu Asylum z American Horror Story. Faktem ale zůstává, že obálka knihy společně s anotací vytváří naprosto mylný dojem.

pondělí 17. srpna 2015

Vesna Tvrtković: Idioti 21. století

Pokud nevíte co o prázdniny číst, a nemáte zrovna chuť vrhat se do nějakých rozsáhlých děl, mám pro vás tip na skvělou knihu, která vás určitě zabaví. Jde o knihu Idioti 21. století od Vesny Tvrtković, bývalé studentky Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze.
I když jsou Idioti 21. století teprve její druhá samostatná kniha, rozhodně vám doporučuji dát této spisovatelce šanci. Způsob jakým píše, je vážně zajímavý, a to obzvláště proto, že tuto novelu píše ve stylu autobiografie mužské postavy. Až překvapivě věrohodně se tu sžívá s mladým novinářem Mikulášem, a navíc poměrně realisticky zachycuje jeho psychické stavy a pohnutky.
Tato hlavní postava totiž během 180 stran projde obrovskými změnami, a to i přesto, že na začátku knihy se domnívá, že je to on, kdo někomu změní život. Předmětem jeho zájmu je totiž vypracovat studii o dvou svých blízkých známých, které nazývá Idioty, a ze kterých má v plánu udělat "normální lidi".

neděle 9. srpna 2015

Daniel Goleman: Síla lidskosti

Už teď, na začátku tohoto článku, vím, že recenze na tuto knihu se mi bude psát právě tak snadno, jako se mi kniha vybírala. A stejně tak se na tuto recenzi i těším, protože vím, že mám hodně o čem psát, a že si nemusím lámat hlavu s žádným zaobalováním kritiky.Stejně jako Emoční inteligence, kterou jsem od Golemana četla jako první z jeho knih (viz. ZDE), i Síla lidskosti je totiž stručná, jasná a zajímavá, a není nic, co bych jí mohla vytknout.
V originále tohle dílo nese název "A Force for Good" a obsahuje (jak můžete vidět na obálce českého vydání) shrnutí vizí současného čtrnáctého dalajlamy Tändzina Gjamccha pro budoucnost našeho světa- pro záchranu lidskosti a záchranu naší planety.
I přesto, že si jako čtenáři můžete povšimnout, že myšlení tohoto duchovního vůdce se oproti tomu našemu výrazně liší, vzhledem k odlišným životním podmínkám a zkušenostem, které my oproti němu postrádáme, mu ale určitě všichni dáte za pravdu, co se týče alespoň těch základních ekologických otázek. Koneckonců nějaké to ekologické povědomí už je dnes samozřejmostí úplně všude ve světě.

neděle 26. července 2015

Cecelia Ahernová: S láskou Rosie

Každý z nás, obzvláště pak ženy, má čas od času chuť se zakoukat do filmu, u kterého už předem víme, že skončí happy-endem, a nebo se začíst do knihy, která obsahuje víc romantických klišé, než je člověk vůbec schopný vstřebat. A to je přesně případ knihy od Cecelie Ahernové, S láskou Rosie. Rozhodně to ale nemyslím špatně, protože jak říkám, občas prostě zatoužíme přestat vnímat tu hnusnou kažodenní stres vypouštějící žlázu, kterou máme zřejmě schovanou někde v našich tělech, a kterou nejspíš vědci objeví někdy v příštích letech. A k tomu nám dopomáhají právě takovéhle přesládlé příběhy.
Každopádně… S láskou Rosie je ale kniha hned v několika ohledech tak trochu netypická. Zatímco ve většině romantických komedií se hlavní hrdinové, které ztvárňují dva ve všech ohledech dokonalí zástupci obou pohlaví, od začátku příběhu více a více sbližují a nacházejí k sobě cestu, v knize S láskou Rosie se to zdá být úplně naopak. Jako by autorka chtěla postavit všechny stereotypy na hlavu, její hlavní hrdinové, ač mladí a krásní, se od sebe v průběhu knihy stále více a více vzdalují, a to jak emočně, tak i geograficky. 

středa 15. července 2015

Michael J. Sullivan: Smaragdová bouře

Po strašně dlouhé době se k vám vracím s recenzí. Tentokrát moje absence nemá žádnou výmluvu, prostě jsem se flákala a užívala léta a na čtení jsem- přiznávám se- chvilku ani nepomyslela. Teď je ale vše zpátky ve starých kolejích a já jsem se rozhodla vrátit se "do éteru" stylově s dalším dílem mého skoro nejmilejšího fantasy od Michaela J. Sullivana.
Čtvrtý díl ságy jinak známé jako Dobrodružství Ryiria se jmenuje Smaragdová bouře, a jak si někteří z vás jistě všimli, jeho obálka se kapánek liší od prvních třech dílů, které byly temně zelené s typickou kapkou na přední straně. A co je nejdůležitější, první tři díly byly v hardbacku, zatímco tento čtvrtý díl je paperback. Na předchozí díly se můžete podívat TADY v článku, který jsem napsala snad na úplném počátku blogu.
Až na vnější rozdílnosti ale zůstává s knihou vše při starém. Michael J. Sullivan opět nezklamal a znovu nám naservíroval kopu dobrodružství našich oblíbených zlodějíčků Hadriana a Royce. A tentokrát je dobrodružství dvakrát tolik, protože kniha ve stejnou chvíli sleduje dvě dějové linie- kromě našich dvou hlavních postav jsme totiž ještě svědky toho, jak se princezna Arista za pomoci císařovny Modiny, snaží najít a osvobodit Dědice (kterého všichni už tolik chceme poznat) Degana Gaunta.

pátek 3. července 2015

Citát dne

“Picking five favorite books is like picking the five body parts you'd most like not to lose.” 
-Neil Gaiman

úterý 16. června 2015

John Green: An Abundance of Katherines/ Příliš mnoho Kateřin

Dneska jsem si pro vás připravila recenzi na knihu, kterou určitě  většina z vás zná a většina z té většiny jí určitě i vlastní. Tou knihou je Příliš mnoho Kateřin od Johna Greena, a důvodem, proč ji tolik z vás poznává je Greenova popularita, kterou si již ve svém mladém věku stihl vybudovat po celém světě, a to hlavně díky takovým titulům jako jsou: Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky a nebo Papírová města.
Bohužel ale s touto knihou se ukázalo, že Green je jeden z mála autorů, jejichž reputace se s každou jejich další tvorbou mění.
Každá jeho kniha se totiž setkává s naprosto odlišným ohlasem ze strany čtenářů od nekonečného nadšení nad knihou Hvězdy nám nepřály, až právě třeba po drsnou kritiku jeho nejnovějšího titulu Příliš mnoho Kateřin.
Tenhle nečekaný zvrat pro mě byl vážně překvapující, a tak jsem se rozhodla si knihu Příliš mnoho Kateřin přečíst a zjistit, co je na ní tak hrozného. A k čemu jsem došla? Stručně a jasně- prakticky k ničemu.
Podle mě tahle kniha totiž dostála přesně tomu, co se od ní očekávalo. John Green psal a stále píše knihy, které nás mají pobavit a nebo popřípadě dojmout. Takový je prostě jeho styl psaní. Jeho knihy jsou tím tipem literatury, po které sáhnete večer po náročném dni, a právě proto nechápu, proč by ho někdo kritizoval za to, že jeho knihy neobsahují žádnou hlubokou myšlenku. To je prostě on. Pokud si například pustíte romantickou komedii v televizi, taky nebudete očekávat, že vás to zasáhne stejně jako třeba Sophiina volba. Od toho tyhle žánry prostě nejsou, a tak by k nim podle mě měli také čtenáři přistupovat.

sobota 6. června 2015

Laurent Gounelle: Den, kdy jsem se naučil žít

Po delší době mám pro vás opět recenzi na knihu, která není pouhým příběhem v deskách. Laurent Gounelle vás totiž, jako psycholog, spisovatel a troufám si říct i filozof, touto knihou donutí zamyslet se nad vaším každodenním životem a nad sebou samými.
Zároveň vás v těchto dvaačtyřiceti kapitolách nechá nahlédnout do principů své vlastní životní filozofie a odhalí veškeré neduhy, kterých se my, lidé (nejen) jednadvacátého století, tolik dopouštíme.
To všechno najdete v příběhu hlavní postavy, Jonathana. Ten je zpočátku úspěšným pojišťovacím agentem ve firmě, kterou spoluvlastní se svou bývalou ženou a přítelem. Jeho život je koloběhem práce, vyzvánějícího telefonu a pravidelných návštěv jeho sedmileté dcery. To všechno ale skončí ve chvíli, kdy mu na procházce po molu cikánka vyvěští z dlaně brzkou smrt.
Jonathan je otřesený. S vidinou toho, že se nedožije ani konce roku, si začíná uvědomovat svojí dosavadní bláhovost a pomíjivost věcí, na kterých mu celý život záleželo. Ve chvíli, kdy se přestane litovat, si uvědomí svoje nově nabyté priority a snaží se stát lepším člověkem. Člověkem, který má čas na své dítě, který nelpí na hodnotách, jenž mu vštípila společnost, a kterému není jedno, jak se chová ke svému okolí.

pátek 29. května 2015

Moliére: Zdravý nemocný

Moliéra, francouzského dramatika období sedmnáctého století, jistě nemusím nijak představovat. Určitě znáte jeho divadelní hry ze školy ze seznamu povinné četby, na kterém se určitě objevují jména jako je Lakomec, Tartuffe neboli Pokrytec a nebo právě třeba Zdravý nemocný.
Zdravý nemocný (v originále Le malade imaginaire) je hra o pouhých 114 stranách, s prologem a 3 dějstvími se třemi mezihrami. Premiéru měla v roce 1673 a byla to poslední hra, v které si Moliére sám zahrál, protože při jednom z představeních se zhroutil v záchvatu kašle a za velkého potlesku byl odnesen domů, kde o pár dní později zemřel.
Co se tématu hry týče, řekla bych, že jde hlavně o Moliérovu kritiku tehdejšího lékařství. Podle něho lidé příliš důvěřují lékařům a neuvědomují si, že jim vsugerovávají imaginární nemoci, aby jim pak mohli poskytnout nákladnou léčbu, po níž jim s největší pravděpodobností bude ještě hůře. To by se koneckonců dalo v mnohých případech říci i dnes.

neděle 24. května 2015

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

...Mám vážné důvody domnívat se, že planeta, odkud přišel malý princ, je planetka B 612. Jen jednou ji uviděl dalekohledem v roce 1909 nějaký turecký hvězdář. Podal tehdy o svém objevu obsáhlý výklad s ukázkami na mezinárodním astronomickém kongresu. Ale nikdo mu nevěřil, protože byl nezvykle oblečen. Dospělí jsou už takoví. Naštěstí pro dobrou reputaci planetky B 612 přinutil jeden turecký diktátor svůj lid pod trestem smrti, aby se oblékal po evropsku. Hvězdář předvedl svůj výklad znovu v roce 1920 ve velmi elegantním fraku. A tentokrát mu všichni dali za pravdu.
Vyprávěl jsem vám tyto podrobnosti o planetce B 612 a pověděl jsem vám její číslo jen kvůli dospělým. Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají. Řeknete-li dospělým: „Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby…“, nedovedou si ho představit.

neděle 3. května 2015

Ursula Poznanski: Pět

Knihkupectví Megaknihy.cz bylo už podruhé tak vstřícné, že mi bez sebemenších problémů poskytlo výtisk k recenzi. Tentokrát jsem sáhla do kategorie krimi, a to pro letošní novinku od rakouské autorky Ursuly Poznanski, Pět.
Těch důvodů, proč jsem se rozhodla zrovna pro ni bylo hned několik. V první řadě se jako nově publikovaná kniha nedávno dočkala velkého ohlasu v knižní blogosféře, a tak jsem na ni četla už několik pochvalných recenzí. Za druhé je Ursula Poznanski autorkou, na jejíž knihy už nějakou dobu narážím, hlavně na webu nakladatelství Fragment, kde nabízejí její knihy pro mládež- Erebos a Saeculum. A třetím důvodem bylo právě to, že jsem od ní ještě vůbec nic nečetla, a tak nade mnou opět zvítězila zvědavost. A vyplatilo se.
Během čtení Pětky jsem sice hned několikrát změnila názor na to, jestli je to dobrá kniha, a nebo ne, ale nakonec přece jen vyhrál pozitivní dojem. O námětu ani nemůžu diskutovat, protože ten je přímo geniální. Kniha totiž vypráví příběh sériového vraha, který se rozhodl zahrát si s policií hru na takzvaný geocaching, což je sport, při němž někdo ("owner") schová jakýkoli jím vybraný předmět na těžko dosažitelném místě v přírodě a ostatní ho pak podle navigace hledají. Jak ale hned první kapitola ukáže, policie brzy zjistí, že předměty, co hledají, nejsou ani tak něčím, jako spíš někým.

pátek 24. dubna 2015

Andrew Fukuda: Past

Fragment vydal třetí díl trilogie Hon před necelým měsícem, a já už jsem ho stihla celý zhltnout. Jako každá Fukudova kniha je i tato skvěle napsaná a krátké kapitolky se čtou skoro sami.
V minulém díle jsme se s hlavním hrdinou Genem vydali do Misie hledat Civilizaci přeživších glupanů- neúspěšně. Kniha skončila ve chvíli, kdy Misie byla napadena Prapočátečníky a několika desítkám glupanů se podařilo uprchnout ve vlaku, který směřuje bůhví kam.
Třetí díl nás vrací zpět do vlaku, těsně předtím než zastaví na neznámém tmavém nástupišti. Bohužel do stanice vtrhnou další Prapočátečníci a Gen a jeho přátelé (Sisy, Epap, David) jsou svědky obrovského krvavého masakru. Jim se naštěstí podaří utéct v připraveném výtahu. Bohužel je ale tento výtah nezavede tam, kam čekali.
Past jsem si užila, byla to opět napínavá a zároveň oddechová četba plná nečekaných zvratů. Ke konci knihy vás čeká obrovské odhalení, které určitě budete prožívat spolu s Genem, stejně jako já. Jenom se proklínám za to, že jsem ji nečetla trochu dýl, abych z toho měla delší požitek.

čtvrtek 2. dubna 2015

Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího

Poslední dobou jsem si začala všímat, že moje příspěvky jsou všechny tak nějak na jedno brdo, a tím pádem i nudné. Z toho důvodu jsem se rozhodla pro nepatrnou změnu, a proto tentokrát píšu o dramatu, protože to se tu objevilo naposled asi s Čekáním na Godota.
Arthur Miller je jeden z nejlepších amerických dramatiků, co znám. Tolik, jako jeho psaní, jsem si oblíbila snad jen Tennessee Williamse. Millerovu Smrt obchodního cestujícího můžu bez výčitek doporučit všem čtenářům, protože si nemyslím, že by se mohlo komukoli z vás stát, že se vám tohle drama nebude líbit.

Smrt obchodního cestujícího (v originále Death of a Salesman) je, jak už jsem řekla, krátké drama o 135 stranách a zpracovává hned několik zajímavých témat, od neúcty k rodičům, přes touhu po moci a uznání, až po tak široké téma jako je návrat člověka k přírodě. Z knihy totiž jasně vyplývá, aniž by to bylo řečeno narovinu, že nás náš vlastní technologický pokrok ničí. Ničí nás stejně tak, jako ničí přírodu, kterou potřebujeme ke štěstí.

čtvrtek 26. března 2015

Stephen King: Doktor Spánek

Stephen King se u mě na blogu už několikrát objevil, a rozhodně tu jeho jméno nevidíte naposledy, takže doufám, že si na to pomalu začínáte zvykat. Jeho knihy jsem si totiž naprosto zamilovala, a navíc si můj bratr vytvořil velkou sbírku jeho knih, takže si je od něj jednu po druhé budu půjčovat.
Doktor Spánek je ale jedna z mála kingovek, které mám ve svém vlastnictví, a to díky knižnímu eshopu Megaknihy.cz, odkud mi ho poslali jako první recenzní výtisk.
Jak možná víte, Doktor Spánek je takové neočekávané "nepokračování" Osvícení-  nepokračování proto, že ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Doktor Spánek přímo navazuje na Osvícení, jsou tu určité zásadní rozdíly. Pokud pominu ty formální, můžeme si všimnout, že Osvícení je psáno v dost odlišném duchu. Zatímco v Overlooku prožíváme naprosto hororový příběh, Doktor Spánek bych spíše zařadila někam mezi thrillery. Nedá se říci, že by se mi občas při čtení nezrychlil tep srdce, nebo se mi nezpotily dlaně, ale přece jenom tomu do hororu něco chybělo.

pondělí 23. března 2015

Barbara Erskinová: Nejtemnější hodina

Barbara Erskinová, britská spisovatelka, která má na svém kontě přibližně dvacet knih, se na mém blogu objevuje poprvé. I přesto, že její romány jsou v Česku dost populární, já jsem na ní narazila až nedávno, a to prostřednictvím jiného knižního blogu (Kniháknova). Po tom, co jsem si přečetla několik vychvalujících recenzí na její práci, jsem si všimla, že nakladatelství Brána zrovna před pár měsíci vydalo její nejnovější knihu, Nejtemnější hodinu, a tak jsem si o ni hned napsala.
Tato kniha zachycuje téma druhé světové války z pohledu umělkyně Evelyn Lucasové, které válka ovlivnila celý život. Evelyn byla v době čtyřicátých let začínající malířka a zpracovávala tématiku světa ovlivněného válkou. Jako mladá žena neměla lehké se v tomto oboru prosadit, a tak potřebovala agenta, který by ji s její kariérou trochu vypomohl. Tak se objevil Eddie Marsten, kterému následně vděčila za všechny své přibývající zakázky.
Evelynina budoucnost vypadala lépe a lépe, ovšem jen do té doby, než potkala válečného pilota Tonyho Andersona. Tehdy se pro ni začaly věci komplikovat. Z jejího dosavadního přítele Eddieho se vyklubal manipulativní člověk, který ji chtěl mít jen pro sebe a byl ochotný pro to udělat cokoli.

neděle 8. března 2015

Citát dne



"There is no Frigate like a Book
to take us Lands away,
Nor any Coursers like a Page
Of prancing Poetry-
this Traverse may the poorest take
Without oppress of Toll-
How frugal is the Chariot
That bears a Human soul."


-Emily Dickinson





sobota 7. března 2015

Kateřina Petrusová: Pekáč buchet

Další kniha od Kateřiny Petrusové, opět od Fragmentu a opět s krásnou obálkou.
Pekáč buchet je zatím to nejnovější, co vzešlo z pera této skvělé české autorky. Nakladatelství Fragment ho vydalo roku 2014 a od té doby se o něm všude mluví.
Stejně jako kniha S hlavou v oblacích pejru (recenze ZDE), i tohle je romantická komedie, akorát místo Markéty tu máme novou hlavní hrdinku, která má ale stejně břitký smysl pro humor, Kláru. Klára je redaktorka ženského časopisu, která po letech už téměř zapomněla na svou někdejší sexualitu, a místo toho se naplno věnuje jídlu. To ovšem platí jen dokud se neobjeví mladý ledolezec Matouš Kopřiva, který překypuje šarmem a vtipem. Kromě jiného taky Klára nesnáší a,sport, b,svůj metabolismus, c,lidi, kteří mají metabolismus rychlejší, d,písničku Klára od skupiny Chinaski.
Stejně jako ostatní knihy Kateřiny Petrusové, i tato je poměrně kraťoučká, má pouze 159 stran a 18 kapitol. Díky tomu, že na začátku každé kapitoly je vždy jeden recept, který má s daným vývojem příběhu nějakou, ač už třeba jen nepatrnou souvislost, myslím, že by se tato kniha dala s trochou dobré vůle používat i jako kuchařka. Osobně mám v plánu vyzkoušet nejeden ze zmíněných receptů, hlavně pak svatební koláčky, po kterých se normálně můžu utlouct!

pátek 6. března 2015

Stephen King: Osvícení

Tak už jsem konečně i já osvícená, jelikož jsem právě dočetla jedno z Kingových nejznámějších děl, The Shining neboli Osvícení. Ačkoli se tento příběh do historie zapsal asi více jako film s Jackem Nicholsonem, než knihou, u mě je tomu právě naopak. U filmových adaptací Kingových děl mi totiž často vadí herecké obsazení. Vždycky si jeho postavy představuji úplně jinak. Například třeba jednu z hlavních postav Osvícení, Jacka Torrance, jsem si představovala jako černovlasého muže ve středním věku, který nijak nevyniká ani svým vzhledem, ani výškou, zkrátka takový průměrný "táta", zatímco Jack Nicholson, který ho ztvárnil, je přinejmenším výrazný člověk, a pro některé z nás možná i trochu znepokojující. Hned v první scéně, když Jack Nicholson u hotelové recepce prohlásil: "My name is Jack Torrance", tak jsem měla chuť zakřičet: No it's not!Ale rozhodně pokud jde o knihu, doporučuji poslechnout varování na obálce a nečíst ji osamotě. Jednou jedinkrát jsem se do ní začetla před spaním, když už celý dům ztichl, a celou noc jsem se pak neklidně převalovala.

čtvrtek 19. února 2015

Kateřina Petrusová: S hlavou v oblacích (pejru)

Po delší době mám pro vás recenzi na knihu, která nespadá mezi krimi romány. "S hlavou v oblacích  pejru" je pohodová kniha, která vás dokáže skvěle odreagovat po stresujícím dni. Jde totiž o romantickou komedii, u které se zaručeně zasmějete.
Pokud bych měla být upřímná, i přes nádhernou poutavou obálku, jsem nečekala, že by mě tato kniha mohla nějak extra nadchnout, a spíš jsem si o ní zažádala ze zvědavosti. Nakonec mě ale velmi mile překvapila, a tak jsem si ve výsledku její čtení moc užila.
Hlavní postavou je úspěšná ředitelka reklamní agentury, Markéta, které se během jednoho letního víkendu převrátí doslova celý život naruby, když díky vychytralému koni musí strávit celý víkend v jižních Čechách.
Vsadím se, že nejsem první, kdo s tímhle přišel, ale i tak musím zmínit, že mi hlavní hrdinka silně připomíná Bridget Jonesovou, a to hlavně svojí praštěností a tím, jak přitahuje trapné situace. Bohužel jsem se nedokázala ubránit ani tomu, aby se Markéta v mých představách nepodobala Renée Zellweger.

neděle 15. února 2015

Nicci French: Zlé pondělí

   Knihu Zlé pondělí vydalo z originálu Blue Monday nakladatelství Argo. Pod pseudonymem Nicci French se ukrývají Nicci Gerrardová, autorka spousty a spousty knih jako je například Zimní dům, a spolu s ní její manžel Sean Frenche.
   Zlé pondělí nás zavede do předvánočního Londýna, kde se mladá psychoterapeutka Frieda Kleinová zaplete do vyšetřování únosu malého chlapce. Při jednom z běžných sezení si totiž uvědomí, že by její nový pacient mohl být v jeho zmizení zapletený. Frieda to ale řeší tak trochu po svém, například tím, že na něj aplikuje psychoterapeutické metody, a nebo konzultacemi s jejím polským přítelem Josefem, který je v celém příběhu tak trochu za troubu, který skáče, jak všichni ostatní pískají.
   Jinak má ale Zlé pondělí všechno, co byste od dobrého krimi příběhu mohli čekat, je plný napětí a neočekávaných zvratů a konec je naprosto nepředvídatelný.
   Na druhý díl série, Ztracené úterý, nás nakladatelství Argo nenechá dlouho čekat. Vychází totiž už 24.2.2015, a my se tak můžeme těšit na další z Friediných případů.

úterý 3. února 2015

Julie Kagawa: Železný král

S radostí vám můžu oznámit, že jsem po dlouhé době našla fantasy ságu, která stojí za to, abych o ní napsala článek! Po dlouhém pročítání nepodařených kopií a neoriginálních příběhů, jsem narazila na něco, co opravdu stojí za to číst.
Železný král je jen prvním dílem této skvělé ságy o pohádkových bytostech jako vystřižených z Narnie. Dalšími díly, které u nás vydává KNIŽNÍ KLUB, jsou Železná dcera, Železná královna a Železný rytíř.
Hlavní postavou této série je šestnáctiletá středoškolačka Meghan Chaseová, které se život převrátí naruby, když zjistí, že jejího nevlastního bratra Ethana unesly víly do jiného světa a jediný způsob, jak ho zachránit, je vydat se do Kdesikdys za ním, a to v doprovodu jejího nejlepšího kamaráda Robina Goodfellowa, neboli Puka z Noci svatojánské. Jakmile Meghan překročí hranici dvou světů, všechno, co kdysi považovala za normální a jisté, se pomalu vytrácí, a naopak všechny její fantazie i noční můry se stávají realitou.
Mně osobně se na Železném královi nejvíce líbí, že ačkoli se vám z pouhé anotace může třeba zdát, že jde o pohádkovou knihu, na kterou můžete být "už příliš staří", opak je pravdou. I přesto, že se to v hlavní dějové linii hemží vílami, skřety, mluvícími kočkami a podobnými stvořeními, pokud se začteme mezi řádky, zjistíme, že jsou zde skrytá témata s nimiž se každý z nás dennodenně setkáváme. Napadá mě například izolace a samota, která jako by hlavní hrdinku neustále obklopovala, protože ať už přijde kamkoli, nikam tak úplně nezapadá, a nebo bezradnost, kterou Meghan pociťuje, když se boj s Železným králem zdá být ztracený.

středa 28. ledna 2015

Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša (ČD)


Název: Maryša
Autor: Alois a Vilém Mrštíkové
Literární směr: Realismus (+prvky naturalismu)
Žánr: realistická tragédie- drama o 5 jednáních
První vydání: 1894

1,Struktura literárního díla
-Vrstva tématická
Hlavní téma: Hlavní myšlenkou díla je poukázat na sňatky s rozumu a na lidskou chamtivost +odpovědnost za naše činy.
Vedlejší téma: Maryša je zamilovaná do Francka, ale její otec s jejich vztahem nesouhlasí. Francek odchází na vojnu a ona je provdána za mlynáře. Manželství je nešťastné a končí Vávrovo smrtí.
Charakteristika prostředí: Autoři využili realistického popisu prostředí slovácké vesnice.
Charakteristika období: Konec 19. století (1886). V devatenáctém století psali v ČR spisovatelé jako byla Němcová a Borovský; doba Rakouska-Uherska.

sobota 24. ledna 2015

Karin Krausová: Marnivá sezóna

Jednou za čas si každý potřebuje udělat chvilku pro sebe a odpočinout si od hektického tempa, s jakým se pohybujeme ve stereotypu každodenních povinností. Připravit si hrnek oblíbeného zeleného čaje, obléct si vytahané domácí tepláky a teplé ponožky a usazení někde v pohodlném křesle, si otevřít příjemnou knihu. Žádnou detektivku ani horor, který by nám ještě víc pocuchal nervy, ale naopak nějakou pěknou oddechovou knihu, která zapůsobí jako balzám pro naší duši. A přesně takovou knihou je Marnivá sezóna od Karin Krausové.
Marnivá sezóna je prvním z několika úspěšných románů této slovenské spisovatelky. Nakladatelství Brána, jejichž vydání jsem četla, zvolilo pro knihu příjemnou růžovou obálku, která okamžitě upoutá váš zrak. Není možné, abyste jí v polici mezi ostatními knihami přehlédli. 
Co se týče rozsahu, může se vám zdát poněkud krátká, ale nebojte se, že by to knize ubíralo na kvalitě. Příběh se odehrává v dost krátkém časovém intervalu, takže 160 stran je podle mě úplně dostačujících. Navíc krátké kapitolky, o v průměru čtyřech či pěti stranách, mají mnohdy za následek, že se kniha snáze a rychleji čte.

sobota 17. ledna 2015

Yrsa Sigurdardóttir: Plavba smrti

Plavba smrti je již šestým pokračováním série o právničce Tóře, kterou má na svědomí islandská spisovatelka Yrsa Sigurdardóttir.
Yrsu už snad nemusím nikomu z vás představovat, předpokládám, že po tolika recenzích už máte tak nějak povědomí o tom, kdo to je.
Jak už samotný název knihy napovídá, Plavba smrti nás tentokrát zavede na moře. Tóra totiž tentokrát řeší případ týkající se luxusní motorové jachty, která bez posádky narazila do přístavu v Reykjavíku. Tóřiným úkolem bude zjistit, kam se poděla posádka a rodina likvidačního úředníka banky Aegira, která na lodi cestovala.
Plavba smrti je podle mého názoru zatím to nejlepší, co Yrsa Sigurdardóttir napsala. Ačkoli žádná z jejích dosavadních knih nepostrádala originalitu ani autentičnost, tahle má přece jen ještě o něco navíc.

pondělí 5. ledna 2015

Citát dne



"You can never get a cup of tea large enough or a book long enough to suit me."
- C.S. Lewis

neděle 4. ledna 2015

Vlastimil Marek: Zen pro každého

Trocha životní filozofie ještě nikomu neublížila, spíše naopak, a právě proto se v poslední době nechávám unášet takovými knihami jako je třeba právě Zen pro každého.
Tato kniha vyšla jako soubor kratičkých kapitol, které byly původně pouze obsahem internetového blogu pana Vlastimila Marka a hlavním důvodem bylo samozřejmě, podělit se o tyto názory a postřehy s širším publikem.
Na bezmála dvou seti stranách vám autor přiblíží podstatu zenu jako takového a zároveň vás poučí o tom, jak ho můžete začít využívat i ve svém vlastním životě tak, aby vám přinášel radost a mír.
Jak už jsem řekla, kniha se skládá ze spousty krátkých kapitolek, takže je velice těžké stručně popsat téma, kterým se zabývá. Můžete zde najít spoustu zajímavých postřehů ze všech oblastí každodenního života- od problémů v komunikaci, přes neustálé "polidšťování" okolního světa až třeba po způsob, jakým funguje naše nervová soustava.

čtvrtek 1. ledna 2015

And the winner is...

Tak máme 1.1.2015 a já dneska s krásnou sváteční náladou vyhlásím vítěze soutěže o dvě sady záložek. Jsem ráda, že se vám soutěž líbila a že se dočkala tak velké účasti. Pro vás možná velká účast není něco, v co byste doufali, ale v očích bloggera to je přesně naopak. Ono totiž uspořádat soutěž tak, aby se všem líbila, není vůbec jednoduché- pokud teda zrovna nemáte po kapsách přebytečné tisícovky.