úterý 28. října 2014

Yrsa Sigurdardóttir: Poslední rituál



Tak nějak tuším, že už vás možná začínám štvát s tím, jak pořád recenzuji knihy těch samých autorů. Prosím vás ale o trochu shovívavosti, protože- ruku na srdce- každý si vybírá ke čtení hlavně ty autory, které má už ozkoušené a ví, že se mu jejich styl psaní líbí. Můžu vám ale slíbit, že se pokusím na tomhle problému trochu zapracovat, už teď mám z knihovny půjčené další tři knihy od pro mě naprosto neznámých autorů.
Možná si pamatujete mojí první recenzi na knihu od Yrsi Sigurdardóttir. Šlo o knihu Ohnivý anděl, což je stejně jako Poslední rituál, něco ve stylu krimi-thrilleru. Recenzi můžete najít TADY, a pokud jste ji nečetli, tak doporučuji ji alespoň prolétnout očima, abyste získali nějaké ty základní informace, které v tomto článku už opakovat nebudu.
Jak už vám možná došlo, od Ohnivého anděla, který je pátým pokračováním příběhu právničky Tóry, jsem se posunula úplně na začátek k prvnímu dílu. Ne, nejsem blázen. Tohle pořadí jsem si samozřejmě nevybrala záměrně, jen se to tak nějak prostě událo, znáte to. Jedna z hlavních nevýhod tohohle nedopatření je, že už mám tak trochu dopředu "naspoilerováno", co se bude s Tórou dít v jejím osobním životě. To ale naštěstí není to hlavní, o co v knize běží. Hlavní zápletkou jsou samozřejmě individuální případy Tóry Gudmunsdóttir jako právničky.

pondělí 20. října 2014

LEWIS CARROLL: Through the Looking-Glass And What Alice Found There

...
“A loaf of bread,” the Walrus said,
“Is what we chiefly need: 
Pepper and vinegar besides 
Are very good indeed -- 
Now if you’re ready Oysters dear, 
We can begin to feed.” 

“But not on us!” the Oysters cried, 
Turning a little blue, 
“After such kindness, that would be 
A dismal thing to do!” 
“The night is fine,” the Walrus said 
“Do you admire the view?

“It was so kind of you to come! 
And you are very nice!”
 The Carpenter said nothing but 
“Cut us another slice:

čtvrtek 16. října 2014

Elisabeth Haichová: TAROT: Cesta hrdiny

 Dnes mám pro vás poněkud nezvyklou recenzi na knihu, která vyšla nedávno u nakladatelství Metafora. Jde o knihu Tarot-cesta hrdiny od Elizabeth Haichové, a už samotný název napovídá, že se nejedná o žádný román. Jde skutečně o výklad tarotových karet, což někteří z vás mohou pochopitelně považovat za nesmysl, ale já doufám, že se najde nějaký čtenář, kterého toto téma bude zajímat, tak jako mě.
O výkladu z tarotových karet se všeobecně něco málo ví, takže snad není potřeba ho nějak sáhodlouze představovat. Já osobně mám o něm trochu více informací už z toho důvodu, že moje babička se tímto výkladem "odborně" zabývá. Občas jsem ji i při práci pozorovala a zanedlouho jsem si už osvojila pár praktik, například některé druhy formací a podobně.
Knih o tarotu je nepočítaně, a ještě víc je druhů karet. Podle mě, pokud chce někdo opravdu vykládat a pomáhat tak lidem, tak by si měl prostudovat více knih a porovnat je, jestli se v něčem neliší. Potom také úplně neškodí, alespoň ze začátku, kontrolovat, jestli se vaše výklady skutečně plní, z toho se pak dá vypozorovat, jestli náhodou něco neděláte špatně.

sobota 11. října 2014

Andrew Fukuda: Kořist

Konečně jsme se dočkali druhého pokračování série od Andrewa Fukudy. Já osobně jsem se nemohla dočkat, až se do něj začtu. První díl jsem recenzovala někdy v červnu (ZDE) a druhý vyšel teď v říjnu a já jsem si o něj musela samozřejmě hned napsat.
Když si procházím svou recenzi na první díl, tak s většinou bych souhlasila i u tohoto dílu. Například to, že je těžké si zvyknout na svět, který pro nás Andrew Fukuda vymyslel. Podle mě by bylo nejlepší si všechny díly přečíst rovnou za sebou jedním tahem, protože když mezi nimi máte půl roku pauzu, tak si pak přece jen musíte spoustu věcí připomenout. Musím ale uznat, že zatímco v prvním díle působí všechno tak nějak nejistě, tak v druhém dílu je už vše mnohem více propracované, včetně prostředí, charakteristik postav, motivů jednání atd. , a díky tomu vás taky kniha mnohem více pohltí.
Já osobně preferuji druhý díl oproti tomu prvnímu, protože je tam více akce, více hlavních postav, s kterými se můžete sžít a rozsahově je o trochu delší, než ten první.
Pokud se chystáte Kořist číst, tak doporučuji obrnit si nervy, protože v určitých pasážích budete rozhodně číst bez dechu. Tentokrát se ale nebudete bát jen soumračníků, ale dokonce i obyčejných lidí, neboli glupanů. A aby toho nebylo málo, tak konec je samozřejmě zase otevřený.

Unboxing #4

 Jelikož mi s koncem září začala škola, směr kterým se ubíraly všechny moje dosavadní útraty, se razantně změnil. Místo běžného rozbalování balíčků s knihami mám pro vás tedy balíček s učebnicí angličtiny. Takže důvod, proč tenhle unboxing vůbec píšu, není ten, abych se pochlubila svým úlovkem, ale abych vám mohla doporučit dobrý e-shop. Pokud tedy nakupujete učebnice online, doporučuji vám číst dál. 

neděle 5. října 2014

Stephen King: Prokletí Salemu

S každou další přečtenou knihou si Stephena Kinga zamilovávám víc a víc. Je to neuvěřitelný člověk. Má úžasné nápady a fantazii, a i přesto je stále tak skromný. V několika rozhovorech uvedl, jak je neuvěřitelně vděčný za to, že se může živit tak skvělou prací, jako je psaní příběhů. Nedivím se mu. Málokdo má to štěstí narodit se s takovým talentem k psaní. Pro mě je Stephen King zkrátka jeden z mála umělců dnešní doby. Člověk, o kterém se bude učit na školách jako o průkopníkovi v hororové literatuře. A oprávněně.
Tentokrát jsem od něj přečetla knihu Prokletí Salemu. Trvalo mi dost dlouho, než jsem ji začala číst, ale jakmile jsem se do toho dostala, nemohla jsem ji odložit. Každý večer, i přesto, že jsem věděla, že ráno musím brzy vstávat do školy, jsem si udělala čas, a alespoň pár kapitol jsem si přečetla.