neděle 31. srpna 2014

And the winner is...


   Včera skončila prázdninová soutěž o knihu Svědomí od Jamese Grippanda, advokátní thriller, který vydalo nakladatelství Fragment v letošním roce a dnes tu mám pro vás vyhlášení vítěze/vítězky.

pondělí 25. srpna 2014

Fantasy umění současnosti




   Čas od času mě popadne taková neutuchající tvůrčí nálada, určitě všichni přesně víte, co tím myslím. Většinou za to může přebytek času, a jelikož mám zrovna teď už čtyři měsíce prázdniny, nějak to na mě přišlo. Takže si teď den za dnem krátím všelijakými činnostmi, co mi zrovna přijdou na mysl. Snažím se ten čas trávit alespoň trochu produktivně a taky mě prostě nebaví sedět 24/7 u  počítače.
   Takovou mojí oblíbenou kratochvílí za poslední dny je kreslení. Mám zrovna jedno z těch období, kdy na to mám celkem dost nápadů a hlavně mám teď to období, kdy mi až tolik nevadí, že mi kreslení moc nejde. Na rovinu říkám, že jsem amatér a kreslím jen pro vlastní potěšení a tenhle článek určitě nemá být nějaký vychloubání. Nemohla bych se chlubit, ani kdybych chtěla. Obvykle jsem ráda, že to, co nakreslím, se alespoň vzdáleně podobá tomu, co to má být (třeba dneska jsem nejvíc zápasila s tím, abych zvládla nakreslit medvěda, co by nevypadal jako prase :D).

Connie Willisová: Kniha posledního soudu

Tak dlouho jsem se těšila, až budu psát recenzi na Knihu posledního soudu a teď mě ve finále vlastně mrzí, že jsem ji vůbec četla, protože to je tak skvělá kniha, že mám pocit, že to ani nedokážu dost dobře popsat. Budu se tedy snažit nic neopomenout, a i přesto udržet rozsah článku v rozumných mezích :D.

Connie Willis
Autorka Connie Willisová je spisovatelka pocházející z Ameriky. Žije v Denveru v Coloradu a letos oslavila už devětašedesáté narozeniny. Za svoje díla, která se převážně řadí do sci-fi, obdržela jedenáct ocenění Hugo Awards a sedm ocenění Nebula Awards.
Ve svých dílech často zpracovává téma cestování v čase, kromě toho ale píše i o dystopické budoucnosti a o dalších tématech charakteristických pro science-fiction.
Mezi její nejznámější romány patří například Remake, Bellwether, Uncharted Territory a nebo právě Doomsday book (kniha posledního soudu). Ta poprvé vyšla roku 1992 a byla oceněna Hugo Awards a zároveň i Nebula Awards.

sobota 23. srpna 2014

Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma

Jako obvykle po přečtení nějaké klasiky, jsem i tentokrát váhala, jestli mám napsat recenzi, nebo příspěvek do čtenářského deníku. A i když věřím, že leckdo by možná využil, kdybych tuto knihu rozebrala po jazykové stránce (protože vím, že spousta z vás ji má jako povinnou četbu ve škole), rozhodla jsem se tentokrát pro recenzi, a to z jednoho prostého důvodu- Myslím si totiž, že je škoda, abych tak skvělou knihu rozebrala jen z hlediska jazykových prostředků, když bych vám přitom ráda řekla i svůj vlastní názor. Navíc mi přijde tak nějak ušlechtilejší vás inspirovat k přečtení této knihy, než abych vám rovnou "naservírovala" všechny informace.
Věřím tomu, že jste o této novele už mnozí z vás slyšeli, nebo vás na ni minimálně odkazovali ve škole. O autorovi už se ale tolik nemluví, takže vám ho pro jistotu trochu představím.
Jan Otčenášek žil v letech 1924- 1979 převážně v Praze. Vystudoval obchodní akademii a během svého života vystřídal spoustu zaměstnání, včetně krátkého období, kdy pracoval v Německu. Od roku 1952 pak působil ve Svazu československých spisovatelů a mezi jeho tvorbu patří například politický román Občan Brych, autobiografický román Kulhavý Orpheus a nebo právě jeho nejznámější dílo Romeo, Julie a tma, což je novela, která poprvé vyšla roku 1958.

středa 13. srpna 2014

Reading quote



“Let us read and let us dance, 
these two amusements will never do any harm to the world.” 
-Voltaire


Barbara Berger: Cesta k vnitřní síle

  Pokud pravidelně čtete můj blog, určitě jste si všimli, že většina z mých recenzí je kladná. Málokdy se najde kniha, která by se mi natolik nelíbila, abych na ní nenašla nic, co bych mohla pochválit. Bohužel, tahle recenze pozitivní nebude- nebo možná bohudík, protože konečně vybočím z toho stereotypu a na své si tentokrát přijdou i čtenáři, kteří mají radši kritiku.
  Možná někdo z vás od Barbary Berger něco četl. Možná jste četli dokonce i Cestu k vnitřní síle, to jste klidně mohli, protože tahle kniha u nás poprvé vyšla roku 2004, takže to není žádná novinka. Z ostatní tvorby Bergerové pak můžete znát další její podobně zaměřené knihy jako jsou třeba: Deset duchovních zákonů a síla mysli, Duchovní cesta a nebo Jste opravdu šťastní?
  O čem kniha Cesta k vnitřní síle je, to vám nejlépe řekne samotná obálka nového vydání, kde se píše: "Změňte své myšlení, změníte svůj život!". To naprosto vystihuje obsah celé knihy. Prakticky jde o to, že autorka se snaží čtenáři vysvětlit, jakou sílu mají naše myšlenky, a jak moc ovlivňují náš život. Dále pak velice detailně popisuje různá cvičení, která nám mohou pomoci naše myšlení nadobro změnit. Například mantry autorka cituje slovo od slova asi ve dvaceti různých podobách. Tak trochu, jako kdyby předpokládala, že čtenář bude mít naprosto nulovou fantazii, takže nebude schopný, vymyslet si svou vlastní.

pondělí 11. srpna 2014

Jonathon King: Modrá půlnoc

  Sama sebe v poslední době překvapuji množstvím detektivních příběhů, které jsem schopná přečíst. I když já jim říkám radši krimi, protože pod pojmem detektivka si představím Colomba, nebo nějakou podobnou ptákovinu.
  Zkrátka se mi, i přes mou dřívější averzi ke krimi, těchto knížek v knihovně kupí pořád víc a víc. Nejvíce jich mám asi od Andrei Kane, protože její styl psaní nemá chybu a u jejích knížek sázím na jistotu.
  Tentokrát jsem ale přece trochu zariskovala a v knihovně jsem si vybrala autora, o kterém jsem doposud neslyšela. Jeho knihy Modrá půlnoc jsem si všimla naprostou náhodou, když jsem si byla půjčit jednu z "kingovek". Prostě mi mezi všemi těmi Stepheny Kingy padl zrak na Jonathona. Po přečtení anotace už jsem měla jasno a nesla jsem si jí domů.
 Modrá půlnoc je prvotinou tohoto spisovatele detektivních příběhů. Je to zároveň první kniha z cyklu o bývalém policistovi Maxi Freemanovi a byla oceněna cenou za nejlepší detektivní a napínavý příběh roku. Jeho dalšími romány jsou pak: Viditelná temnota, Muži ve stínu a Vražedná noc, všechny s hlavní postavou Maxe Freemana.

neděle 10. srpna 2014

Unboxing #1

Zdravím všechny čtenáře,
dneska mám pro vás takové malé překvapení. Ještě nikdy jsem totiž na blogu nezveřejnila unboxing, tedy rozbalování nějakých balíčků z knihami, ale tentokrát jsem se z toho balíčku tak těšila, že jsem vzala do ruky foťák a začala konat.
Je to asi měsíc, co jsem si začala sepisovat knihy, kterými si chci doplnit knihovnu. Jenže po pár dnech sepisování knih, co bych si chtěla hrozně přečíst a knih, co už jsem četla, ale svůj vlastní výtisk nemám, jsem zjistila, že jsem se dostala na neuvěřitelných padesát knih, které si chci koupit. To dělá, sečteno a podtrženo, nějakých 14 tisíc korun odhadem. A navíc jsem si nemohla pomoct a pořád jsem na seznam přidávala další a další knihy. Takže jsem se rozhodla, že si něco ze seznamu musím pořídit, abych ho trošičku zredukovala. A s tím pak přišel i další skvělej nápad, že bych tak mohla ozkoušet různá internetová knihkupectví a později na ně napsat srovnání a jakous takous recenzi, ale k tomu se dostanu až někdy příště.
Tak teď už k samotnému vybalování. Vím, že to není formou článku tak zajímavé jako formou nějakého videa s chytlavou písničkou v pozadí, ale snad se pokocháte i tak :).

Stephen King: Zhubni

  Jméno Stephen King vám určitě nemusím představovat, protože si myslím, že nějaká ta "kingovka" se najde v každé slušnější domácí knihovně. Navíc určitě většina z nás viděla nějaké filmy, které byly natočené podle jeho hororových nervy drásajících příběhů (třeba Vykoupení z věznice Shawshank nebo Zelená míle).
   Jedním takovým příběhem je i "Zhubni", což je na Kinga poměrně dost hubená knížečka jen o nějakých 200 stranách. I když je to ale kniha útlá, není to jedna z těch, které byste přečetli za odpoledne. Myslím si, že je to kniha, která si zaslouží trochu víc vašeho času.
  Pokud se vám název knihy zdá nějak zvláštní, tak jako se zdál zpočátku mě, nebojte se. Rozhodně si nepředstavujte scénu ze Simpsonů, kde Homer probíhá temným lesem a v jednu chvíli vidí na zdi nápis DIE, z kterého se pak stane DIET. To bylo totiž první, co se vybavilo mě, a proto mi název Zhubni přijde tak vtipný. :D  Takže i přesto, že to zní spíš jako název komedie, nenechte se zmást, za ním se totiž skrývá parádní hororový příběh, který není komický ani trochu.

pátek 1. srpna 2014

Martyn Waites: Žena v černém- Anděl smrti


Takže jak jsem slibovala zhruba před týdnem, máme tu recenzi na knihu Žena v černém- Anděl smrti od Martyna Waitese. Tato překvapivě útlounká knížka je- jak už obálka napovídá- volným pokračováním Ženy v černém od Susan Hillové a stejně jako u "prvního dílu" i u tohoto se dočkáme filmového zpracování. To by mělo být v kinech ještě někdy v tomto roce. Bohužel ale pro fanoušky filmu Žena v černém mám smutnou zprávu. Vzhledem k tomu, že Daniel Radcliffe se věnuje natáčení nového Frankensteina, tak ho v druhém díle už neuvidíme. Přiznám se, že to je pro mě dost velké zklamání, ale pevně doufám, že to bude stát za to i bez něj.
A teď už nechám film filmem a začnu se věnovat knize jako takové.
První co musím říct je, že mě skutečně překvapilo, že se Martyn Waites vůbec pustil do psaní pokračování Ženy v černém, protože to chce opravdu odvahu. Spousta lidí, co četla Ženu v černém od Hillové mi určitě dá za pravdu. Proto jsem i já ke knize zpočátku přistupovala tak nějak s nadhledem a spíš jsem čekala, že z ní budu zklamaná. (Mimochodem, první díl jsem četla a viděla jsem i film, ale na blogu jsem knihu nerecenzovala, protože v době, kdy jsem ji četla, jsem blog ještě nevedla a nemám zrovna v oblibě psát recenze zpětně, protože mám vážně krátkou paměť, a proto by taková recenze určitě za moc nestála.)