pondělí 31. března 2014

Jonathan Tropper: Co by kdyby

Co by se stalo, kdyby se váš život z vteřiny na vteřinu změnil? V jednu chvíli nesete své manželce narozeninový dort a v druhé ji nachytáte při nevěře ve vašem vlastním domě. A aby toho nebylo málo, přicházíte o práci, protože žena vám zahnula s vaším šéfem a zrovna tou dobou vám také umře otec po dlouhém boji s rakovinou... Přesně tak začíná kniha od Jonathana Troppera s názvem Co by kdyby.
Nenechte se ale zmást, tato kniha není ani zdaleka tak depresivní, jak se může zpočátku zdát. Právě naopak. Během těch sedmi dní, které s hlavním hrdinou Juddem prožijete, se nasmějete až až.
Judde po rozvodu se svou ženou musí totiž odjet na pohřeb svého otce, kde se po dlouhé době setkává s celou rodinou. Z poslední vůle svého otce se Judde se svými třemi sourozenci dozví, že jeho poslední přání bylo, aby za něj jeho rodina držela šivu, což je sedmidenní židovská tradice na uctění památky zesnulého. Probíhá tak, že rodina po sedm dní přijímá doma přátele, kteří jim přijdou osobně kondolovat. Částí této tradice je také návštěva synagogy, kde pozůstalí pronesou v jidiš modlitbu za zesnulého.
Jenže u téhle rodiny to nebude tak jednoduché. Nejsou totiž zvyklí trávit tolik času pohromadě, a proto v přeplněném domě často vznikají hádky.

úterý 25. března 2014

Citát dne


       "Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha."
-Seneca

čtvrtek 20. března 2014

Dagmar Hilarová: Nemám žádné jméno

 Strhující a neuvěřitelný příběh. Takový dojem ve mně zanechala kniha Nemám žádné jméno, která se konečně dočkala vydání v češtině pod jménem Dagmar Hilarové. Dříve byla totiž kniha vydaná jen v Německu a Nizozemsku a jako autorka byla uvedena  Miep Diekmannová, která knihu neprávem vydávala pouze za své dílo a z Dagmar Hilarové udělala pouhou protagonistku příběhu.
Pravda je ale taková, že Dagmar Hilarová byla ve svých patnácti letech povolána do transportu do koncentračního tábora v Terezíně a tato kniha vznikla z jejích zápisků do deníku, který si v táboře vedla. Tyto zápisky jsou proloženy autentickými fotografiemi a krátkými ukázkami poezie, která se týkala například nuzných přídělů jídla, nebo jejích pocitů samoty a odloučení od rodiny.
Dagmar Hilarová se v Terezíně seznámila i s Jiřím Pavlem, bratrem známého českého spisovatele Oty Pavla (dříve Poppera), který- jak doufám všichni víte- napsal například soubor povídek Smrt krásných srnců, kde se také zmiňuje o pobytu svých dvou starších bratrů a svého otce v Terezíně. Ti všichni měli to štěstí, že se vrátili domů. Dagmar Hilarová prožila v táboře tři roky. Vrátila se tedy domů ve svých osmnácti letech.

pondělí 17. března 2014

Soutěž/ Giveaway:Kateřina Petrusová- Zakázaná přitažlivost


Jelikož je to už téměř půl roku od založení RPD, rozhodla jsem se, že pro vás -ve spolupráci s nakladatelstvím Fragment- přichystám Giveaway o jednu z nových vychvalovaných knih a tou je Zakázaná přitažlivost od Kateřiny Petrusové.

neděle 16. března 2014

Citát dne



Tak jako nemáš jíst jen pro chuť, tak nesmíš číst jen pro zábavu.


- John Ruskin

sobota 15. března 2014

Saladin Ahmed: Půlměsíční trůn

Pro změnu -aby toho nebylo málo- tu máme další fantasy recenzi. Tentokrát to ale nebude samá chvála jako obvykle. Bohužel. Z téhle knížky jsem vážně zklamaná. Po přečtení anotace a všeho toho vychvalování, které plní první stránky, jsem se těšila na skvělý "neokoukaný" fantasy příběh. Po prvních pár kapitolách jsem byla ale rychle vyvedena z omylu.
Námět ale musím autorovi pochválit.  Zasadil děj do obrovského přelidněného města uprostřed pouště, které je pod krutovládou tyrana sužováno bídou a nemocemi. V tomto světě jsou na denním pořádku kouzla a zlý černokněžníci vyvolávající vraždící monstra. Hlavním hrdinou je starý lovec těchto příšer, Adúla.

úterý 11. března 2014

Christopher Paolini: Inheritance

Jméno Christopher Paolini je známé všem čtenářům, obzvláště takovým znalcům fantasy jako jsem třeba já, samozřejmě. První díl jeho dračí ságy, Eragon, se stal hned po prvním vydání světovým bestsellerem, a není se čemu divit. I přes svůj nízký věk, Paolini všechny ohromil svým velkým nadáním. Jeho knihy se překládaly a kupovaly o sto šest a čtenáři napjatě čekali na další a další díly jeho ságy.
Pamatuji si do teď ten okamžik, kdy jsem jako dítě poprvé uviděla knihu Eragon. Přemluvila jsem rodiče, aby mi jí koupili k narozeninám, a i přes její rozsah jsem ji přečetla jedním dechem. A pak znovu.
Byla to dokonalá kombinace pohádky a zároveň vyzrálého fantasy. Prožívala jsem každý okamžik spolu s Eragonem. Ten den, kdy našel Safiřino vejce, a také jsem s ním obrečela Bromovu smrt.
Pár let na to se v kinech objevilo filmové zpracování Eragona. A musím říct, že to byl zatím můj nejhorší zážitek pokud jde o zfilmování knihy! Prostě hrůza. Udělali z dokonalého příběhu prostou pohádku. Postavy vůbec neodpovídaly jejich popisům v knize a to nejhorší- z dlouhého Safiřina dospívání, kdy se spolu s Eragonem pomalu učí létat a komunikovat, udělali frašku, kdy Safira během jedné scény vzlétne a po přistání okamžitě začne s Eragonem mluvit. Nehledě na to, že v knize jí Eragon pracně vymýšlel vhodné jméno a ve filmu to bylo jako:"Ahoj, já jsem Safira."

úterý 4. března 2014

Citát dne


"Spisovatel je člověk, kterému nestačí knihy těch druhých."
-George Bernard Shaw

pondělí 3. března 2014

André Wiesler: Kroniky Hagena von Stein


Jeden z nejlepších fantasy příběhů co jsem kdy četla! Originální a hororové, takové jsou knihy André Wieslera. Rozhodně to ale není čtení pro "třasořitky". Některé scény jsou vážně drastické. Obzvlášť u té s tím dítětem (ti, kdo četli, budou určitě vědět, co tím myslím) se mi žaludek obrátil tak o tři sta šedesát stupňů. Na druhou stranu si tím autor vysloužil mojí přízeň, protože je to vážně příjemná změna po těch desítkách autorů, kteří si myslí, jak nemají skvělou konstrukční fantazii, a přitom jen vykrádají příběhy druhých jako je Tolkien, Rowlingová, George R.R.Martin atp.