neděle 29. prosince 2013

Citát dne

"Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec."
-Voltaire

sobota 28. prosince 2013

Karel Hynek Mácha: Máj


1, Základní informace o literárním díle
Autor: Karel Hynek Mácha
Název: Máj
Literární směr: Romantismus
Žánr: Lyricko-epická báseň
První vydání: 1836


2,Struktura literárního díla
A-Vrstva tématická
Hlavní téma: Hlavním tématem je popis májové přírody a touhy člověka po lásce.
Vedlejší téma: Tragický příběh Viléma a Jarmily.
Charakteristika místa: Mácha si pro tento příběh zvolil překrásnou krajinu Doks(Máchova jezera), hradu Bezděz a okolí.
-//- doby: Bez bližšího časového vymezení. 
Hlavní postava: Vilém byl obávaným vůdcem loupežníků. Byl velice pomstychtivá a žárlivý. Po tom co omylem zabil svého otce si připadal stále nevinný a v právu. Den před svou popravou se smířil s tím, že po smrti ho již nic nečeká.

Dan Brown INFERNO

Další recenze na Brownovu knihu, tentokrát na jeho nejnovější, Inferno. O tuto novinku, která vyšla tuším někdy v září tohoto roku,  je obrovský zájem. Uvidíte jí stoprocentně v každém knihkupectví a postupně se dostává i do našich knihoven, kde jsou na ní vypsané sáhodlouhé rezervace.
Ještě, než jsem se ke knize dostala, jsem četla spoustu protichůdných recenzí. Spousta, ale opravdu spousta Brownových fanoušků píše, že jsou knihou zklamáni. Možná je to přehnaným očekáváním, nebo nečekaným vývojem příběhu, který nemusí být všem po chuti.
Na druhou stranu jsem ale slyšela i pozitivní reakce, které mi kolikrát přišly až přemrštěné, jako třeba, že Inferno je zatím nejlepší z Brownových knih. S tím rozhodně nemůžu souhlasit.
I přesto, že Inferno ve mě zanechalo převážně pozitivní dojmy, u mě pořád zůstává na prvním místě Šifra mistra Leonarda. A kdybych měla veškeré jeho knihy seřadit podle oblíbenosti, Inferno by obsadilo až třetí příčku a to za knihou Andělé a démoni, která mě zaujala mnohem více, protože byla napínavější a naprosto strhující. Navíc mi prostředí Vatikánu přišlo tak nějak vhodnější pro takový klasický Langdonův hon za skrytou globální hrozbou než Florencie a Benátky.

pátek 27. prosince 2013

Citát dne


"Mezi tím, kdo se opíjí láskou a kdo alkoholem, je jediný rozdíl. Alkoholik zůstává věrný své značce."
-Ladislav Muška

čtvrtek 26. prosince 2013

Buried Under Books

Poslední dobou zase prožívám to svoje období, kdy bych se nejradši zahrabala do postele s padesáti knížkami a do smrti už nevylezla. Realita mě totiž dohání k šílenství.

neděle 22. prosince 2013

Citát dne


"Když se do knihy dívá opice, nemůže z ní vyhlédnout apoštol."

-Arthur Schopenhauer

úterý 17. prosince 2013

Čtení na cestách

Kniha je můj nejlepší přítel na cestách a jsem si jistá, že rozhodně nejsem jediná. Beru ji s sebou kamkoliv, do školy, na dovolenou, k doktorovi, zkrátka všude, i když tuším, že na čtení nebudu mít zrovna čas. Milionkrát se mi totiž vymstilo, že jsem byla líná s sebou tahat další zátěž v tašce, a tak jsem svého nejlepšího kámoše nechala doma, a pak jsem se proklínala, když jsem se nudila na nádraží při čekání na autobus a podobně.
Dojíždění do školy je hrozně otravná věc, kterou bych nikomu nepřála, obzvlášť když vám autobus jede jednou za sto let, ale s knihou v ruce ta cesta  nějak víc utíká. Samozřejmě, že každý má svůj vlastní lék na to, jak přežít cestování. Někdo si vezme sluchátka, někdo jen sleduje z okna okolí, aby nemusel vnímat to, jak děti v autobuse ječí a podobně.

neděle 15. prosince 2013

Citát dne


"Lidstvo produkuje neuvěřitelnou kvantitu blbců. Čím hloupější jedinec, tím větší má chuť se množit. Dokonalí jedinci zplodí tak nanejvýš jedno dítě a ti nejlepší dojdou k názoru, že se vůbec množit nebudou. To je katastrofa."



-Milan Kundera

úterý 10. prosince 2013

The Gun Seller

V roce 1996 napsal Hugh Laurie, neboli náš milovaný představitel legendárního Gregoryho House v seriálu Dr. House, thriler se satirickými prvky. České vydání se jmenuje Obchodník se smrtí, v originále zní název The gun seller. Hned musím podotknout, že film Obchodník se smrtí s Nicolasem Cagem s knihou vůbec nesouvisí, dost často se to ale díky názvu plete.
Hlavním hrdinou je Thomas Lang, což je bodyguard, kterého si někdo pokusí najmout na vraždu. Lang ale nesouhlasí a rozhodne se muže varovat. Tehdy se ale jeho život převrátí naruby. Nejprve je nařčen z vraždy, pak se stává terčem útoku. Jako obvykle je tu také postava krásné ženy, která nesmí chybět po boku snad žádného literárního hrdiny. Thomas Lang se proti své vůli pořád víc a víc zamotává do špionážních akcí CIA.
Knihu jsem přečetla dvakrát a pak jsem si pročetla ještě několikrát své oblíbené pasáže, mezi které patří hlavně úvod první kapitoly, který hned zaujme čtenářovu pozornost a zároveň se tam okamžitě projeví Laurieho smysl pro humor, ironii a sarkasmus, který všichni tak milujeme.
Postava Thomase Langa je téměř autobiografická. Miluje totiž motorky, ženy a skotskou, stejně tak jako sám Hugh Laurie.

čtvrtek 5. prosince 2013

Citát dne


"Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem."

-Jan Ámos Komenský

úterý 3. prosince 2013

Vánoční inspirace

Jelikož se blíží Vánoce, napadlo mě, že bych vás mohla trochu inspirovat, co dát vašim nejbližším pod stromeček. Prošla jsem knihkupectví, jak kamenná tak i internetová, a vytvořila jsem žebříček největších bestsellerů a z nich vybrala několik nejžhavějších kandidátů.

Nejprve mám pro vás tip na dárek pro ty nejmenší. Konkrétně pokud má někdo z vás mladšího brášku, tak tahle série Deníků malého poseroutky se mu zaručeně bude líbit. Možná jste o nich už slyšeli, je totiž dost populární. Já sama jsem se o nich doslechla od kamarádky. Kniha je psaná formou deníku, jak už napovídá název, a hlavní postavou je jedenáctiletý neduživý chlapec, který se na škole potýká s různými problémy.





úterý 26. listopadu 2013

Citát dne

"Knihy jsou mrtvým materiálem, dokud v nás neožijí."

-Jiří Mahen

Myslím si, že tenhle citát není potřeba nějak rozebírat. Kniha je krásná věc už proto, že tolik rozvíjí lidskou představivost. A mít trochu fantazie je pro čtení hodně důležité. Kolik z vás třeba četlo knihu, kde byl hlavní postavou blonďatý kluk a vy jste si ho stejně celou dobu představovali jako bruneta, protože to podle vás k němu šlo lépe? Když do sebe tyhle kousíčky naší fantazie zapadnou, vytvoříme si svůj vlastní svět, který je jen náš. I když se ten náš svět kolikrát neshoduje s tím, který autor zamýšlel vytvořit...

Black House

Konečně slibovaná recenze na Černý dům, což je kniha, která vznikla díky spolupráci legendárního spisovatele Stephena Kinga, o kterém i největší laikové vědí, že se tak trochu vyžívá v děsivých scénách, a Petera Strauba, o kterém, abych se přiznala, jsem slyšela poprvé až v souvislosti s touto knihou. Podle všeho je to ale spisovatel, který se orientuje na hororové příběhy, stejně jako King. Má na krku přibližně sedmnáct románů. Píše ale i novely, povídky a dokonce i básnické sbírky, takže kdo z vás by měl zájem si něco z jeho děl přečíst, napište mi pak klidně svůj názor, ráda si ho přečtu.
Teď zpátky k samotnému Černému domu, což je už sám o sobě dost děsivý název a v kombinaci s obálkou knihy to působí vážně dobře. Jestli vás zajímá, jak jsem se vůbec k téhle knize dostala, bylo to asi takhle. Šla jsem do knihovny s jasným záměrem, že si půjčím něco od Stephena Kinga. Z regálu na mě koukalo kolem dvaceti knih, všechny různě tlusté a každá úplně jiná. Nechala jsem to tedy náhodě a vzala jsem první knihu, která mi přišla trochu "sympatická". První dojem byl skvělý. Jak jsem řekla, jak název tak obálka na mě zapůsobili.

pátek 22. listopadu 2013

Citát dne

 "Učte se, jako byste se hnali za někým, koho nemůžete dohonit, a jako by to byl někdo, koho nechcete ztratit."  
  -Konfucius 

Maturitní ročník začíná nabírat na obrátkách, takže dnešní citát je o učení a vzdělávání se. A taky přidávám malý vtípek, který se týká mistra Kchung-fu-c', čínského filozofa a teoretického zakladatele konfuciánského řádu.

středa 20. listopadu 2013

Dan Brown

Dan Brown je můj bezkonkurenčně nejoblíbenější autor, a proto vám musím napsat recenzi o jeho knihách, i když jsem vám naposledy slíbila článek o Černém domě od Stephena Kinga a Petera Strauba. Slibuji, že ten přijde příště. :)
Daniel Brown je brilantní spisovatel  a podle mě jeden z největších literárních osobností své doby.

Svou tvorbu odstartoval dílem Digitální pevnost, jehož děj se točí okolo Národního úřadu pro bezpečnost  a nerozluštitelného kódu. Skvělá kniha, vřele doporučuji. Fanoušky Browna ale musím varovat, že se od jeho ostatní tvorby poněkud žánrově liší .


Andělé a démoni. Pod tímto názvem si spousta lidí vybaví stejnojmenný film natočený právě podle této předlohy. Hlavní postavou je profesor Robert Langdon, který se pak objevuje i v ostatních Brownových dílech. V tomto díle vystupuje především jako zkušený symbolog, který čtenáře udivuje svou inteligencí, myšlenkovými pochody a především neuvěřitelnými myšlenkovými asociacemi, kterých je schopný. I v této knize, tak jako v ostatních, mu dělá doprovod krásná žena. Tentokrát je to fyzička Vittoria, která mu pomáhá zachránit Vatikán před zkázou z rukou údajných Iluminátů. Napínavý děj, historická fakta, která nejsou příliš známá a nečekaný konec, to všechno najdete v knize Andělé a démoni.


sobota 16. listopadu 2013

Citát dne

"Umění žít je vědět, jak vychutnat malé radosti a unést velká břemena."


- William Hazlitt

         Dnešní moudro je o životě. Nezapomínejte se radovat z maličkostí. Mávněte rukou nad tím, že vás zrovna někdo pustil k vodě nebo, že se vám nepovedla nějaká zkouška ve škole. Takové věci se dějí a budou se dít dál, svět se kvůli nim nezhroutí, ani ten váš. Každá zkouška se dá složit na druhý pokus, od toho jsou opravné termíny, a každá chyba se dá napravit. A když nedá? Pak to tak asi mělo být. Nedělejte si starosti s maličkostmi, protože vždycky může být hůř. Začněte s tím, že si užijete tenhle víkend. :)

Tetování krví

Tahle recenze se týká knihy, kterou jsem si před nedávnem vyhlídla v knihovně. Spolu s ní jsem si půjčila ještě dvě další knihy a těšila jsem se až si je všechny rychle přečtu, znáte to. No a jako první jsem vzala do ruky Tetování krví, což má být, nebo spíš měl být podle toho co slibovala obálka knihy, brilantní fantasy příběh od D. Cornishe, který si vytvořil svůj vlastní svět plný příšer atp. Vždyť to všichni známe, prostě další fantasy sága. Musím ale říct, že moje nadšení mě přešlo asi po prvních dvou stránkách. Nechtěla jsem si hned vytvořit názor na celou knihu podle pár stránek, a tak jsem dočetla knihu celou, ale musím říct, že tahle kniha se u mě prostě nedočká žádného happy endu. Prostě děs a hrůza. Zajímalo by mě, jestli to způsobil překlad a nebo autor sám, docela ráda bych si přečetla knihu v originále. Každopádně to působilo asi tak, jako by to napsalo dítě. Vážně, nepřeháním.
Styl psaní příšerný. Obsah a zápletka mě nenadchli ani zdaleka. Hlavní postava trapná. Ano, vím, že ve spoustě fantasy příběhů je hlavním hrdinou dítě, ale kluk, co se jmenuje Rosamunda a pochází z úděsných poměrů a byl šikanován  to je... tak nějak děsně komerční a přijde mi, že autor se až příliš snažil udělat hlavního hrdinu něčím zajímavým, až to nakonec nějak přehnal se všemi jeho výjimečnostmi.

pondělí 11. listopadu 2013

Citát dne


"S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství."
-Voltaire

pátek 8. listopadu 2013

Storytime


Dneska mám pro vás povídací článek, který je oproti těm dosavadním trochu osobnější. Týká se mých deníků, které si vedu od svých osmi let. Za tu dobu se mi nějak nahromadili a dnes si vedu už svůj šestnáctý deník.
Psaní deníků je všeobecně vyzdvihovaná činnost, kterou doporučují především psychologové. Je to vážně skvělá věc, hlavně pokud máte zrovna v životě nějaký zmatek a potřebujete si srovnat myšlenky v hlavě, nebo když stojíte před těžkým rozhodnutím, je lepší hodit to všechno na papír a rozhodování pak jde lépe. Také když si zapíšete například průběh nějaké hádky, často si při zpětném čtení uvědomíte svoje chyby nebo to, že jste tehdy někomu ukřivdili. Věci se prostě zdají jasnější, když je napíšete.

středa 6. listopadu 2013

Citát dne


Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“

                                              -Mark Twain

         Dnešní citát a zároveň pro mě momentálně ten nejaktuálnější. Ve škole je teď čas čtvrtletních písemek, takže se učím na předměty, které po střední škole už v životě nebudu potřebovat, místo toho, abych si mohla dělat maturitní otázky z předmětů, z kterých maturuji. Taky mám půjčené dvě knihy, na které teď vůbec nemám čas. Takže dnes je na programu matika.  

úterý 5. listopadu 2013

Michael J. Sullivan

1.díl- Královské spiknutí
Královské spiknutí, Avempartha a Vzestup Nyphronu jsou tři na sebe navazující knihy, které jsou jinak známé jako dobrodružství Riyria. Mám pocit, že ve výsledku by se mělo jednat o hexalogii, tedy šest knih.  Riyria je jméno spolku dvou zlodějů, kteří si vydělávají tím, že kradou na objednávku. Jednoho dne si je ale najmou na pochybný kšeft, který se ukáže být lstí, díky které jsou oba zloději obviněni z královraždy. Dostávají se na útěku do podivné společnosti, prožívají různá dobrodružství a boje a jejich příběh je poutavý a napínavý.
Sama za sebe říkám, že v tomto příběhu nevidím žádné kopírování jiných světově známých fantasy bestsellerů, až na výskyt elfů, kteří jsou ale v každé druhé fantasy knize. Sullivanův styl psaní mě moc baví, protože je odlehčený a takový odpočinkový. Nejraději mám debaty mezi hlavními hrdiny, protože oba mají příjemný smysl pro humor a ironie nebo sarkasmus jim nejsou cizí. Navíc mají tendenci zlehčovat své potíže, takže obvykle, když se dostanou obtížné situace, čtenář se u toho dost nasměje.
Na první dva díly jsem náhodou narazila u nás v knihovně. Když jsem je dočetla, zjistila jsem, že třetí díl, což je Vzestup Nyphronu, ještě nemají, ačkoliv v knihkupectví už je jako žhavá novinka. No a jelikož jsem člověk nedočkavý, nedalo mi to a koupila jsem si třetí díl, abych nemusela čekat. Možná si někde dokoupím i předchozí díly, ale není to vlastně taková nutnost, protože všechny díly jsou sepsány volně, což znamená, že je klidně můžete číst i samostatně.
Všem příznivcům fantasy můžu Sullivanovu hexalogii jen vřele doporučit. Já osobně se nemůžu dočkat až si přečtu pokračování.

neděle 3. listopadu 2013

Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby

Tato kniha je důkazem toho, že kvalita knihy nezávisí na počtu stran, ale na jejím obsahu. Scott Fitzgerald je jeden z mých oblíbených autorů a stejně tak i jeho žena, Zelda Fitzgeraldová, jejíž život mě fascinuje.
Velký Gatsby je jedna z knih, kterou jsem četla více než jednou. Poprvé to bylo těsně před posledním filmovým zpracováním. Byla jsem natěšená, že uvidím ten film, ale to bych nebyla já, abych si tu knihu dopředu nepřečetla. Vím totiž, že jakmile bych viděla film, už bych se ke čtení neodhodlala.
Dneska si jedno z mnoha vydání Velkého Gatsbyho hoví i u mě v mé skromné knihovně.
Co se týče mých sympatií a antisympatií, myslím si, že to je naprosto jasné. Daisy je hrozný člověk a zasloužila by být alespoň z poloviny taková chudinka, jaká si o sobě myslí, že je. A mé největší sympatie má samozřejmě Nick Carraway kvůli jeho věrnosti, spolehlivosti a kvůli tomu, že si cení morálních zásad.
 Věřím, že každý z vás ví, alespoň přibližně, o čem Gatsby je, ale pro případ, že by někdo nevěděl ,tak tady je stručný obsah:
       

sobota 2. listopadu 2013

Knihovník

Věřím, že každý z nás má svojí vysněnou práci, ať už je to vize reálná nebo absolutně nemožná. Můj sen spadá spíš do té nedosažitelné oblasti. Kdyby se mě někdo zeptal, čím chci být, řekla bych mu, že chci být jednoznačně knihovníkem. Teda buď to, nebo prodavač magických hůlek, ale na to prý nejsem dost Olivander :(.
Jestli vás zajímá, proč zrovna knihovnice (ostatně jestli ne, tak to stejně taky napíšu), tak důvodů je hned několik. Zaprvé jsem dost asociální a tichý člověk, takže knihovna je pro mě ideální místo k relaxaci. Někdy přemýšlím, jestli to ticho v knihovně nepůsobí po čase depresivně, ale to by byla beztak jen malá oběť za tak skvělou práci.
Dalším důvodem je samozřejmě to, že knihy miluji a takhle bych jimi byla obklopená ze všech stran a ve volném čase bych se mohla snad věnovat i čtení. Ti, co mě znají, také vědí, že mám ráda, když má všechno svůj pořádek takže třídit, seřazovat, hledat a tak podobně, pro mě nepředstavuje žádný problém.

pátek 1. listopadu 2013

Motivace

Pokud si někdo z vás říká proč by měl číst (což je dost nepravděpodobné u čtenářů blogu o čtení :D) a nebo jen nevíte jak argumentovat, když se vás někdo zeptá proč čtete, mám pro vás malou inspiraci a takovou přehlídku hlavním důvodů, proč by čtení nemělo být jen zálibou, ale nutností. 

This is Halloween

Když je ten Halloween, tak si rovnou zrecenzujeme nějakou pěknou knížku. Jako první mě ve spojení s Halloweenem napadlo zrecenzovat Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického, což je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Stejně tak jako byl původně Halloween, tato knížka je nepopiratelně spjata s čarodějnicemi. Dokonce je pěkně děsivá a kolikrát až neuvěřitelně, obzvlášť proto, že se nejedná o žádnou fikci.
Kniha popisuje, jak asi všichni co ji četli vědí, skutečný příběh z oblasti Šumperka, který se odehrál v sedmnáctém století, kdy u nás začaly jedny z malá čarodějnických procesů co na tomto území proběhly. Říkám z mála, ne proto, že bych si myslela, že 200 mrtvých nevinných lidí je málo, ale proto, že ve světovém měřítku tohle číslo nějak zaniká.
Četla jsem tuhle knihu v rámci povinné četby a nikdy jsem toho výběru nelitovala a nebudu. Příběh je strhující a napínavý. Taky jsem se z toho dost poučila v oblasti tortury a jejích odporných metod. A rozhodně jsem získala další nezvratný důkaz o tom, že lidi jsou ve své podstatě bestie. A největší bestie jsou bohužel většinou ty, které kážou o morálce a etice.

Mark Twain: Huckleberry Finn

Od malička slyším ze všech stran o geniálním Marku Twainovi a jeho nejznámější knize Dobrodružství Huckleberryho Fina. Tuším, že poprvé jsem o ní slyšela, když jsem jako malá sledovala seriál Gilmorova děvčata (který mimochodem miluji do teď :D). Myslím, že Huckleberry byl nejoblíbenější Roryin dětský hrdina.
No, zkrátka a dobře, dnes, po několika letech, jsem se konečně dostala k zapůjčení této knihy, pro kterou jsem si musela- celkem potupně- zajít na dětské oddělení do naší knihovny. To mě na jednu stranu docela zarazilo, protože já si nemyslím, že by šlo o četbu vhodnou pro děti. Dokonce si myslím, že malé děti by ji vůbec nemusely správně pochopit. Rozhodně nemůžu popírat to, že tohle dílo může mít vzdělávací účinek, ale jen když se správně vyloží. Myslím si, že dost děti by některé pasáže z knihy považovaly za kruté a nepochopily by je.
Co se týče mého názoru na knihu, ten je jednoznačný. Nemůžu si jí vynachválit. :) Překvapivě ale mám radši postavu černocha Jima, oproti hlavnímu hrdinovi, Huckleberrymu. Jim je totiž soucitný, skromný a kdyby se mu dostalo alespoň základního vzdělání, určitě by se zbavil svojí pověrčivosti a zabedněnosti. Narozdíl od něj mi Huckleberry přijde dost nesympatický. V některých pasážích je až nevychovaný a obzvlášť mi vadí jeho nevděčnost. Odraz náboženské výchovy a soudobé atmosféry na jeho duši mě fascinoval. To, že pomohl utéci černochovi, kterému hrozí prodání do otroctví a odloučení od rodiny, by se dnes jednoznačně považovalo za dobrý skutek, zatímco Huckleberryho kvůli tomu tížilo svědomí, protože měl pocit, že okrádá ženu, která ho vychovala o "jejího" černocha.

čtvrtek 31. října 2013

Vítejte, aneb ten typ příspěvku, který nikdo nečte

Takže zdravím,
rozhodla jsem se založit si blog, který by mi sloužil hlavně jako můj literární deníček. Pevně doufám, že zrecenzovaná literatura by mohla posloužit i někomu dalšímu a budu ráda, když mi zde v komentářích necháte nějaký váš názor, ať už negativní nebo pozitivní, nepotrpím si na cenzuru a rozhodně nebudu mazat vaše příspěvky, když se mi nebudou líbit.
Pokusím se tento blog také zpestřit nějakými videi, obrázky nebo zajímavými odkazy, aby to nebyla, řekněme, taková nuda. Takže na závěr už bych jen dodala, že moc doufám, že se vám blog zalíbí a bavte se. :)